Liga Spravedlnosti 4 : Nekonečno

Liga Spravedlnosti se vrací už ve čtvrtém pokračování série čerpající z kompletního restartu kresleného univerza DC, jinak známého pod názvem Rebirth. Komiksové nakladatelství CREW z této řady vydává hned několik počeštěných titulů (Batman, Wonder Woman, Flash, Green Arrow, Sebevražedný Oddíl a mnoho dalších), které českým čtenářům přináší to nejlepší a nejaktuálnější ze komiksové stáje DC. Pojďme si tedy posvítit na nejnovější dobrodružství slavné Justice League.

Hned s prvními přečtenými stránkami přišla věc, se kterou jsem tak úplně nepočítal. Kniha Nekonečno totiž neobsahuje jeden dlouhý uzavřený příběh, jak je v této sérii obyčejně zvykem – uvnitř totiž najdete několik kratších příběhů, které na sebe nijak výrazně nenavazují. Jedná se tedy o takové kratší epizodky ze života členů Ligy Spravedlnosti. Až samotný závěr knihy čtenářům dává tušit o něčem mocném a zlověstném, co se pomalu blíží. Ale to přijde asi až v pokračování s číslovkou 5.

Kniha tedy postrádá nějakou uzavřenější dějovou linii se začátkem na první a koncem na poslední straně, díky tomu ale má Nekonečno dost času a prostoru věnovat se jednotlivým postavám a jejich osobním problémům. Nevyřčeným tématem tohoto svazku je sounáležitost, hledání svého místa na světě a touha někam patřit. Stále relativně novopečený Green Lantern Jessica v příběhu Tisíc drobností neustále přemítá, jestli si své místo v týmu nejslavnějších superhrdinů vůbec zaslouží, a hlavně jestli je na to dost dobrá.

Podobné myšlenky se pak prolínají i příběhem Samotný Strach, kde se Liga Spravedlnosti potýká s teroristickou organizací v čele se zvráceným idealistou Black Shieldem. V kapitole Zlost zase nevlastní sestra Aquamana Mera po politických nepokojích v Atlantidě váhá, za bude opravdu někde doma a nebude ve svých očích věčným vyvržencem. A tak podobně. Neříkám, že se komiks pouští do nějakých hlubokých filosofických úvah, ale vidět podobné úvahy u jinak dokonalých hrdinů (alespoň v očích mnoha obyčejných lidí) je poměrně osvěžující. Ale nebojte se, to neznamená, že je Nekonečno plné hloubavých hrdinů vedoucí existenciální monology – samozřejmě dojde na spoustu superhrdinské akce a heroických momentů.

Suverénně nejvýraznějším příběhem knihy je titulní kapitola Nekonečno, které by šlo klidně překřtít na „Flashovo Na hromnice o den více” (schválně, kolik z vás čtenářů tuto referenci pochopí?) Flash se totiž snaží odvrátit ničivou katastrofu v centru města a zabránit tak smrti spousty lidí a zbytku Ligy Spravedlnosti. Bohužel se mu to ale tak trochu nedaří a s každou vlastní smrtí se vrací zpět v čase do určitého momentu. Tato epizoda obsahuje tu správnou kombinaci napětí, zoufalství a pocitu, že je v sázce opravdu hodně. Pokud totiž Flash neuspěje, znamená to konec Ligy Spravedlnosti a pravděpodobně i celého světa. Tomu už říkám pořádný úkol pro jednoho superhrdinu.

Co se celkového dojmu týče, kniha Nekonečno je standardní, kvalitně provedený mainstreamový komiks se vším, co tomu náleží, včetně zcela odpovídající kresby. Je profesionálně zpracovaná, dynamická, pěkně se na ni dívá a všechny své superhrdiny na stránkách tohoto komiksu uvidíte vykreslené do posledního detailu a záhybu jejich upnutých trikotů. Což je naprosto v pořádku, když se ale nad tím zamyslíte, vizuálně vás tento komiks vlastně nemá čím překvapit. Což neberte jako výtku, pouze takové zamyšlení.

Při čtení knihy Nekonečno jsem se dobře bavil. Epizodická povaha tohoto svazku ale zaručuje o něco méně konzistentní zážitek, než nám dopřály předchozí díly této série. Jedná se vlastně o takovou hezkou sondu do života některých členů Ligy Spravedlnosti v „klidnějších” obdobích, kdy zrovna nejde o záchranu celého světa, ale spíše o menší (byť neméně důležité) záležitosti tohoto týmu superhrdinů. Nervy drásajících soubojů o osud celého světa, dost možná i vesmíru, se tedy pravděpodobně dočkáme až v nějaké z dalších částí.

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 152
• Vazba: brožovaná
• Rozměr: 170 x 260 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Ľudovít Plata
• Rok vydání: 2019