Lobo : Soukromý očko

Lobo stále tluče intenzivně na brány našeho komiksového trhu a evidentně si vymlátil cestu hluboko do našich srdcí. Jak jinak si vysvětlit, že v krátkém sledu CREW posílá do světa další dotisk. Tentokrát se výtisků navíc dočkal sešit Soukromý očko.

V něm se Velkej šéf postaví na vlastní nohy. Hodí přes palubu člověka, kterej mu dohazuje kšefty a rozhodne si otevřít vlastní agenturu pro lovce lidí. Jenomže i když si Lobo zvládne poradit s ledasčím, s byrokratickým šimlem mu to moc nejde. Takže je mu dovoleno otevřít si pouze kancelář soukromého očka.

A i když Lobák čekal, že hodí nohy nahoru a kšefty se pohrnou, tak se bohužel přepočítal a na pořádnej vejvar to nevypadá. Dokud se mu do rukou nedostane hlava. Bez těla, ale živá a patřící člověku s nejlepší pamětí na světě, která v sobě nosí super tajný recept na výrobu účinné trhaviny z věcí, které běžně najdete doma. Jenomže takový výrobní postup má cenu miliard a vzbuzuje zájem mnoha lidí. A jak víme, s lidmi to Lobo umí jedinou cestou.

Takže jako obvykle čekejte třeskuté dobrodružství. Tentokrát doslova.

Jinak s Lobem je to tak, že zkrátka víte, na čem jste a většinou moc nepřekvapí. Scénář vytvoří situaci, díky který Velkej šéf vymlátí a vystřílí město, planetu, galaxii a buďto se tak děje nějak nápaditěji, tedy zábavněji, nebo hlášky a sranda trochu váznou. Soukromý očko je spíš bohužel druhý příklad. Ne vždycky má takový grády, jaký bych s tímhle tématem čekal.

Vyloženě zmateně na mě působil začátek, který jak kdyby nesouvisel se zbytkem komiksu. Jinak v momentě, kdy Lobo usedl za svůj stolek a nahodil fasádu Philipa Marlowa se situace zlepšila. Vtipy začaly mít úroveň, příběh dostal spád, a především oceňuji pokus vypravěčsky imitovat detektivky ze staré školy. Detektivní samomluva vcelku příběhu slušela.

Přesto, především protože je to v podstatě pár chvil, co jsem dočetl Kontrakt na Boga, se nedokážu ubránit pocitu, že to tentokrát není úplně ono. Právě předchozí díl/dotisk měl dotažený střelený nápad, kdežto Soukromý očko se snaží poměrně vágně vytěžit situaci, kdy je Lobo stylizovaný do detektiva. Tu se člověk zasměje, tu ho to baví víc, tu míň, ale udělit nějaký extra bod nemám důvod. Zkrátka není za co.

Navíc, jak to zmateně začalo, tak stejně zmateně to i končilo. Takže tentokrát vzato kolem a kolem Loba moc nepochválím. Světlejší chvilky by se našly, ale pravdou je, že Soukromý očko je i na přímočarý brutál Velkýho šéfa docela průměr.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

  • Vydavatelství: Crew
  • Počet stránek: 128
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 167 x 258 mm
  • Jazyk: český
  • Překlad: Šimon Španihel
  • Rok vydání: druhé vydání – 2019

Loba si môžeš zakúpiť tu!

 

Liborius

I am one with the Force and the Force is with me!

    Pridaj komentár

    Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

    Solve : *
    28 − 25 =