Orange 2 – školní festival

Určitě nás bude víc. Ve filmech se začne vysvětlovat cestování časem a je tam tolik paradoxů, trhlin a nejasností, že se nám mozek rázem vypne přesně do té chvíle, než tam někdo řekne: „Tak to je přece úplně jasné, ne?“ No to právě není. A tak nám nezbývá než účastníkům filmu věřit, že alespoň oni ví, o co jde a dál to neřešit. A doufat, že jednoho dne se nám dostane do ruky něco, co nám osvětlí veškerou tu záhadu cest do minulosti a budoucnosti. Že se mi to stane zrovna u mangy Orange 2, to bych nečekal ani v těch nejdivočejších snech.

Druhý díl mangy Orange nás zavede zpátky na střední školu, kde Naho dále plní úkoly, které dostala od svého budoucího já. Do toho jí ale zatápí bývalá Kakeruova přítelkyně, která si nechce přiznat, že jejich vztah je u konce. To se Naho moc nehodí, protože začal školní festival, který bude ukončený ohňostrojem a ten musí strávit společně s Kakeruem. Tam bude totiž ta pravá příležitost zeptat se ho na smrt jeho matky, která by mohl být klíčem k budoucím událostem. Do toho ale naše šestice kamarádů začíná řešit další palčivou otázku. A to, kdo má koho vlastně rád.

Všechny nejasnosti, které jsem měl v minulém díle ohledně cestování časem, mi byly krásně vysvětleny hned v začátku mangy. V Nahyně třídě mají progresivního profesora, který jen tak v hodinách rozvíjí teorie o cestování časem, a to ani u popisu černé díry neprostrkává tužku papírem. Ale teď vážně, takhle přehledné a hned pochopitelné vysvětlení cestování časem, časových paradoxů a paralelních vesmírů jsem ještě nikde neviděl. Jak jsem říkal v úvodu, pokud vám to ještě nebylo jasné ze všech knížek a filmů, sáhněte po manze, otevřete jí na straně třicet a za pár chvil budete mít jasno.

Narazil jsem ale na jiný problém. Měl jsem původně za to, že Naho dostává každé ráno dopis, ve kterém je popsáno, co má ten den udělat. Podle druhého dílu to ale vypadá, že všechny popisy dní dostala už v prvním dopise a další jiný už nepřijde. V tom případě moc nechápu, proč si nepřečetla už na začátku všechny dny, aby mohla lépe vyhodnocovat situace. Podobné je to i v případě, když po ní její rivalka chce, aby odnesla nějaké krabice k nim do třídy. Nano ví, že by měla být u bazénu, aby s Kakeruem sledovala ohňostroj, ale protože neumí říct ne, tak tahá krabice do schodů. Logiku u Naho asi čtenář moc hledat nemůže. Ale působí tak strašně mile, že se jí to dá odpustit.

Prolínání časových rovin je stále přehledné, ale v budoucnosti se tentokrát zdržíme jenom na krátko. V přítomnosti se totiž odehrává větší drama. Třeba náznak rozvíjení milostného trojúhelníku. Ten je ale rázem utnut, protože všechny postavy jsou tak strašně laskavé, že jim jde hlavně o štěstí těch druhých. Působí to trochu zvláštně, ale podle poslední stránky příběhu to bude všechno asi trochu jinak. Taky mě dost překvapil Kakeru, u kterého to vypadalo, že už už bude ruku v rukávě s Naho. Ten má ale pochybnosti ohledně svých rozhodnutí a nutkáním nezvolit si špatně. Uvidíme, kam se jejich vztah posune a zda dokáže zvrátit událost, Kakerovo budoucí rozhodnutí, které nám bylo v Orange 2 odhaleno.

Orange je milý příběh o přátelství. Druhý díl nám poodkryje malinko minulost i budoucnost a dozvíme se více o skutečné motivaci k té události, ke které celá manga směřuje. Přednáška o cestování v čase a jeho paradoxech krásně vysvětlila celé zmatené události z prvního dílu. Jen by ta Naho mohl být trochu průraznější. A taky mi rozum nebere existenci druhé kapitoly o Čiki a Mami. Hrůza. Cliffhanger na konci hlavního příběhu dost zamíchal kartami a začínám se na jednání ostatních dívat trochu jinak. Možná to nebudou jen oni dva, možná to budou všichni. Jestli je to možné, se dozvíme v dalších dílech. Už aby tady byl.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

  • Vydavatelství: Crew
  • Scénář: Ičigo Takano
  • Kresba: Ičigo Takano
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Počet stránek: 212
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 128×182 mm
  • Jazyk: český
  • Rok vydání: 2020
  • ISBN: 978-80-7449-881-7

Jan Vítů

Ó fretná chrochtobuznosti, tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem. Tak bacha na to!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Solve : *
2 × 7 =