Orange 3 – Konečně se rozhoupali

Třetí díl mangy Orange je tady! Předchozí svazek nám skončil pořádným cliffhangerem, protože Suwo přiznal Naho, že i on dostal dopis z budoucnosti. Fakt, že už v tom není sama, dodá Naho sílu, začne se Suwem spolupracovat a společně se vrhnou na záchranu svého kamaráda Kekera. Dopisy jim bohužel dost zamotávají hlavu, protože přítomnost je jiná, než se z dopisů zdá díky změněné minulosti a alternativní realitě. Každé rozhodnutí je pro dvojici důležité, protože pokud se budou nadále řídit pokyny z dopisů, mohli by toho nakonec litovat. Naho se tedy rozhodne dopisy přestat řídit a začne jednat na vlastní pěst. Bude to ale ta správná cesta?

Příběh nabral na rychlosti a manze to prospělo. Suwo převezme iniciativu a pořádně posune děj. Tam, kde nesmělá Naho přemýšlí, tam Suwo koná. Abych jí ale úplně nekřivdil, tak i ona má světlou chvilku a konečně se rozhoupá k akci. Nebudu vám lhát, když se to stane, srdce vám v té chvíli zaplesá a budete si pak muset utřít oči, protože vám v té chvíli určitě něco spadne do oka. Jinak se Naho chová stejně jako v předchozích dílech. Je slušná, stydlivá a nesmělá a kdybyste jí podrazili naschvál nohy, tak se vám za to omluví a zeptá se, jestli jste v pořádku. No, co se dá dělat, Kakeru si v tomhle ohledu počíná úplně stejně. On má ale na rozdíl od Naho omluvu, že mu nepřistály do ruky dopisy v budoucnosti.

Do budoucnosti se zase nakrátko podíváme a bude přímo korespondovat s oslavou narozenin Kakera. Autorka nám nabídne pohled do alternativní minulosti, která platí pro postavy z budoucnosti, ale už ne pro změněnou přítomnost. Zní to lehce zmateně, ale autorka používá různé druhy rámování, takže se v tom dá orientovat. Kromě hlavního trojlístku Naho, Kakeru a Suwo nesmím zapomenout zmínit i jejich další tři kamarády, kteří dostávají více prostoru a nefungují jen jako vtipná vložka. Začínají tušit, že se děje něco divného a sami mají vlastní tajemství, které nám bude na konci odhaleno.

Konečně jsem přišel na to, proč autorka Ičigo Takano měla potřebu dát na konec mangy jeden bonusový příběh o dvou sestrách Čiki a Maki. Milostný pětiúhelník dvou děvčat a tří chlapců ze střední školy má totiž to, co chybí manze Orange. Spád. Přestože třetí díl značně zrychlil, i tak se věci dějí moc pomalu. Postavy moc dlouho váhají, jestli něco říct nebo ne. Váhají tak moc dlouho, že většinou objekt, který před nimi stojí, v mlčení odejde a nic se nestane. To se v bonusové manze neděje. Tam hlavní protagonisté říkají vše na rovinu, chovají se rozhodněji, nad ničím moc dlouho nepřemýšlí. Prostě úplný opak. I když jsem to v minulé recenzi hanil, tak musím uznat, že mě to v třetí díle bavilo a užíval jsem si tu rychlost.

Kromě bonusového příběhu je úplně na konci ještě taková malinkatá vsuvka o autorce. Je samozřejmě kreslená, ale spíš karikaturou. Autorka nám popisuje proces tvoření obálek knih, jaké používá barvy a na závěr dodává, že jí malování ještě moc nejde. Čtenář díky tomu může autorku víc poznat, vytvořit si k ní vztah a působí to lidsky a roztomile. Její poznámka o kreslení je samozřejmě falešná skromnost, protože Ičigina ilustrace je skvělé. Vyhrála si především u postav, kde bravurně zvládá vykreslit jejich mimiku a expresivní výrazy, které nesklouzávají ke karikatuře (většinou, najde se pár výjimek). Většinu pozadí tvoří pouze bílá plocha. Což je škoda, protože, když už se autorka na pozadí zaměří, dokáže zachytit neuvěřitelné detaily.

Mangu Orange jsem si moc oblíbil. Když čtete převážně akční, brutální, krvavou, epickou nebo hororovou mangu, tak utéct na chvíli k něčemu, co by se dalo označit jako romantická fantasy literatura pro dospívající, je velice osvěžující. Musím ocenit, že příběh zrychlil, postavy se více otevřely a začali konečně jednat. Orange dokáže pořádně zahrát na city a věřím, že nebudu jediný, v kom se něco pohnulo. Polovinu šestidílné mangy máme za sebou, a přestože na konci nebyl kdovíjaký zvrat, těším se, jak si tihle hodní a sympatičtí hlavní hrdinové poradí s nelehkým úkolem, který jim život připravil. Bonusová manga na konci a autorčin dovětek potěšil.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

  • Vydavatelství: Crew
  • Scénář: Ičigo Takano
  • Kresba:Ičigo Takano
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Počet stránek: 192
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 128×182 mm
  • Jazyk: český
  • Rok vydání: 2020
  • ISBN: 978-80-7449-925-8

 

Jan Vítů

Ó fretná chrochtobuznosti, tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem. Tak bacha na to!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Solve : *
42 ⁄ 21 =