Půl dekády s San Diego Comic Conem

Psal se rok 2014, když jsem se poprvé zamyslela nad tím, jaké by to bylo navštívit Comic-Con. Ne, nemyslím žádný z těch českých, malých conů, organizovaných fanoušky pro fanoušky. Těch jsem před svým stěhováním do USA navštívila hned několik. Vlastně byly takovou mojí vstupní branou do světa takových akcí. Bez nich bych na ten velký, světoznámý Comic-Con asi nikdy nejela. Ale vraťme se zpět do zmiňovaného roku 2014.

Byl začátek srpna, když jsem plna očekávání a nervozity seděla v letadle na cestě do Detroitu, mého nového domova na následující dva roky. Nebudu lhát. Tak trochu jsem si to všechno vysnila. Neměla jsem pochyb o tom, že v červenci 2015 budu v San Diegu sedět v auditoriu a koukat na nejnovější filmové trailery. Snila jsem o tom, že dorazí i Tom Hiddleston. Ignorovala jsem komentáře lidí, kteří tvrdili, že dostat se na SDCC (San Diego Comic-Con) je nemožné. A jak by se dalo očekávat, zůstalo pouze u toho snu. Ukázalo se totiž, že z platu aupair a při pouhých deseti dnech placené dovolené ročně je šetření a následné cestování mnohem náročnější, než jsem si naivně myslela. Také se potvrdilo, že koupit lístky na Comic Con skutečně není legrace. Nakonec jsem se tedy svého snu musela dočasně vzdát. A kdybych nebyla tak tvrdohlavá, jak jsem, asi bychom mohli tento článek ukončit tak rychle, jako začal.

Jenže já tvrdohlavá jsem. A kdesi v hlubinách internetu jsem před lety našla kamarádku do deště, která to se mnou ani po mnoha letech přátelství nevzdala a nadále mě nechává ji bezhlavě zatáhnout do každé šílenosti. Tak tomu bylo i v létě 2015. Comic-Con zrovna skončil a já jsem seděla přilepená k počítači ve snaze shlédnout všechny novinky z akce, když jsem rozhodně prohlásila do našeho Skype hovoru, že 2016 tam prostě pojedeme, i kdybych měla prodat obě ledviny. Touto větou začalo dobrodružství, které trvá již půl dekády. A nejspíš jen tak neskončí.

Jak už jsem již zmínila, získat vstupenky na SDCC je tak trochu oříšek. Nebo si spíš představte zeď. Velice vysokou zeď, kterou musíte přelézt, ale jakékoliv pomocné záchytné body jsou zrádné a je velmi pravděpodobné, že spadnete zpět na zem, čas vyprší a vy zůstanete zaseklí přesně tam, odkud jste začali. Prodej lístků na Comic-Con je totiž loterie. Doslova. A abych přiznala pravdu, dodnes nevím, kteří bohové při nás tenkrát stáli, když jsme tu loterii poprvé vyhrály. Zpětně mi to totiž připadá ještě nereálnější, než tenkrát. Dnes už máme tým, Comic-Conovou rodinu, díky které jsou tyhle věci o dost snazší. Vše teď šlape jako dobře namazaný stroj. Ale tenkrát? Stále si pamatuji, jak jsme si četly na jednom z blogů článek, který celý proces podrobně vysvětloval. Koukaly jsme na obrazovku hodiny a hodiny. Neustále si přehrávaly, jak to asi probíhá. A stále jsme neměly ani tušení.

Nejprve bylo potřeba si vytvořit profil, takzvané member ID, na oficiálním portálu SDCC. Jednoduchý proces, který nic nestojí. Maličký první krůček, bez kterého se ale neobejdete. Pouze vlastníci member ID totiž mohou koupit lístky. Funguje to tak trochu jako tajný klub, který má přes milion členů. Lístků je však podstatně méně. Asi týden před jinak neohlášeným prodejem dostanou všichni členové email s datem a časem prodeje, odkazem na virtuální čekací místnost a kódem, který jim ji otevře. Každé member ID má vlastní, unikátní kód, který lze použít pouze jednou. A pouze ve stanovený den a čas. Jinak máte smůlu. Za předpokladu, že tedy vše splníte a dorazíte včas, čeká vás hodina až dvě, které strávíte sledováním obrazovky. Nevidíte, kolikátí jste ve frontě. Kolik zbývá lístků. Pouze modrý kruh, který se točí dokola a indikuje, že jste stále online a ve frontě. A pak je tu žlutá lišta, která vám průběžně oznamuje, co už se vyprodalo, zatímco vy beznadějně čekáte, zda vás ten zrádný systém vybere.

Psal se únor 2016 a já jsem vážně zvažovala, že svůj pobyt v USA ukončím předčasně kvůli osobním problémům, když přišel osudný email s datem prodeje. Rozhodla jsem se tedy, že s nákupem letenky domů ještě chvilku počkám. Třeba se na nás uprostřed všeho toho chaosu usměje štěstí. V den, kdy probíhal prodej na SDCC, jsem musela pracovat. Jak jinak. Proto připadla všechna zodpovědnost na Nicole, mou kamarádku. Vše mi popisovala po telefonu, když najednou zavládlo na její straně hrobové ticho. “Myslím, že jsme tam.” ozvalo se z telefonu po nekonečných pěti minutách. Náhodný systém nás vybral hned mezi prvními. Získaly jsme lístky na všech pět dní. Ani nás nenapadlo, že by po tomhle mohlo přijít ještě něco složitějšího. Měly jsme lístky na Comic-Con! A dobrodružství mého života právě odstartovalo.

Lhala bych, kdybych řekla, že následující měsíce byly jedno velké vítězné kolečko. Ani náhodou. Právě naopak. Letenky vyletěly cenou k oblakům. Hotely byly beznadějně rezervované. AirBnb nás vždy odmítlo jakmile se ukázalo, že se jedná o výlet na Comic-Con, aby mohli zdvojnásobit ceny. To, že jsme měly lístky neznamenalo skoro vůbec nic. A abych pravdu řekla, už si ani nevzpomenu, jak se nám to tenkrát povedlo zařídit, ale po měsících příprav, hodinách strávených u podcastů, blogů a twitteru, jsme konečně přistály v San Diegu. Jako dvě Alenky v Říši divů jsme se vydaly vstříc našemu prvnímu Comic-Conu. Byly jsme na to samy. A ukázalo se, že se bylo co učit. Od prosezené noci a dne na chodníku bez stanu a spacáku ve frontě na Hall H, až po špatnou lokaci ubytování, spoustu věcí nešlo vůbec podle plánu.

I přes všechny trable však SDCC 2016 navždy zůstane vrytý do mé paměti jedním specialním momentem. Nikdy nezapomenu na to, když jsme konečně, po téměř dvou dnech ve frontě, seděly v Hall H, světla zhasla, opony se rozvinuly aby odhalily obrovskou 360 obrazovku. A prezentace DC začala. Všechny komiksové postavy v jedné znělce, podlaha se s námi třásla pod náporem refletorů a já věděla, že všechno to úsilí přeci jen stálo za to. Ten rok dorazil celý cast Suicide Squad. Zack Snyder přivedl na stage Justice League. A proběhla první prezentace na Fantastic Beasts. Dodnes mi na poličce leží hůlka, kterou mi dal Eddie Redmayne, když se bezhlavě vydal do davu, aby pozdravil lidi a rozdal hůlky. Od té doby je pro mě Hall H srdeční záležitostí. Ať už se jedná o rozhovor ve dvě ráno s Andym Serkisem na naší nafukovací matraci ve frontě v roce 2017, proslov Johnyho Deppa jako Gellerta Grindelwalda v roce 2018 nebo naprosto neskutečný Marvel panel z letošního roku, který přinesl oznámení Phase 4; Hall H mi dala zážitky na celý život.

Ale Comic-Con není jen Hall H. Ano, je to ten nejnablýskanější šperk. Všichni o ní vědí. Každý by tam rád byl. Pokud se vám však poštěstí se na Comic-Con podívat, zjistíte, že Hall H tvoří jen zlomek celé události, která se rozprostírá přes obrovské Convention Centre, tři přilehlé hotely a celou městskou čtvrť. V Convention centre najdeme hlavní panelové místnosti, pavilion na prohlídky portfolií a pro podpisy slavných, a především 57 200 metrů čtverečních takzvané exhibit floor, kde lze najít přední komiksové umělce, obchody s komiksy, knihami, sběratelskými figurkami, oblečením, filmy, hrami a víceméně čímkoliv, co souvisí se současnou popkulturou. Od artist alley až po úsek s herními konzolemi. Na exhibit floor můžete strávit celý den a ani si to neuvědomíte.

Pak je tu Hilton, kde najdete mimo jiné Indigo Ballroom, třetí největší panelové auditorium, které každoročně hostí Eisner Awards, aneb komiksové Oskary. Marriott, kde lze koupit oficiální suvenýry, ale také je tu centrum anime a manga sekce Comic-Conu a menších panelů, které řeší především praktickou stránku businessu v pop kultuře. A nakonec Hyatt, domov k art show a také Her Universe Fashion Show. Ano, SDCC má vlastní módní přehlídku. Celá čtvrť Gaslamp je potom plná takzvaných offsite events, atrakcí, kam mohou i lidé bez lístků. A letos přibylo také Comic-Con Museum, které hostilo obrovskou, prestižní párty k oslavě 80 let existence Batmana.

Za pět dní se v San Diegu odehraje na tisíce věcí. Od panelů, přes náhodné koncerty, až po tajné a veřejné párty. Nudit se nelze. A stihnout to všechno také ne. Zvlášť pokud jste na to všechno sami. I proto se naše malá skupinka postupně rozrůstá. Dnes už nejsme samy dvě, je nás téměř třicet. Pomáháme si se vším. Od nákupu lístků, přes sdílení hotelových pokojů, až po držení míst ve frontě. Každý má svou roli. Ať se jedná o Funko loterii nebo o to, kdo doveze náš putovní stan. Píšeme si celý rok. Jsme jako taková velká rodina. Všechno jen pro těch pět dní v roce, kdy se všichni sejdeme a vrhneme se do toho šílenství, které lze opravdu jen velmi těžko popsat těm, kdo nikdy nebyli.

Každý rok dostanu mnoho dotazů na téma, jak se na SDCC dostat. Vždy je ráda do detailu zodpovím. Ale kdybych to měla shrnout do nějaké ucelené rady, pak bych řekla asi tohle. Žádná zkratka neexistuje. Dostat se na SDCC je dřina a proces zabere celý rok. Hotely rezervuji v srpnu, letenky kupuji na podzim, prodeje vstupenek se mohou odehrát kdykoliv. Plánování zabere celý rok. Není to levná záležitost a je potřeba si věci nastudovat. A v neposlední řadě, Comic-Con nelze absolvovat úplně sám. Nebo jde, pokud se stane podobný zázrak, jako se přihodil nám před téměř pěti lety. Ale stejně nakonec zjistíte, že bez dobré party to prostě není ono. Já se teď pomalu chystám na svůj pátý rok. Snad nám bude přát štěstí a vyjdou na nás lístky. Držte palce.

Užitečné odkazy

První je seznam stránek, ze kterých čerpám. Přes tyto stránky jsem se ke Comic-Conu dostala a bez nich teď nedám ani ránu. Sleduji je průběžně cely rok a jsou víceméně zdrojem a zárukou mého úspěchu.

https://secure2.comic-con.org/memberid/ – vytvoření Member ID, centrála k získání lístků, přihlášení press/professional/exhibitor/volunteer, přístup k exclusives portal, kde se lze přihlásit do fronty o Funko, Hasbro, Lego nebo podpisy největších celebrit.

https://www.comic-con.org – Oficiální stránky Comic-Conu, kde lze najit úplně základní obecné informace a důležitá oznámení.

https://www.comic-con.org/toucan – Blog, který je součástí oficiální stránky. Obsahuje užitečné rady a tipy, stejně tak i oznámení o některých hostech. Jedná se o ten nejoficiálnější zdroj, takže jakékoliv mapy, rozpisy shuttle, oznámení a rady od nich jsou přímo od CCI (Comic-Con International)

https://sdccblog.com – Osobně můj nejoblíbenější zdroj informací. Jsou neoficiální, ale tím pádem shromažďují všechny informace, které se kde objeví. Od oficiálních Comic-Con věcí (hosté, shuttle, prodej badges, hotel a parking sales), přes exkluzivky (Funko, Hasbro, Lego, Mattel, Factory Entertainment, Cryptozoic, Entertainment Earth, atd), panely (víceméně skenují sociální média pro jakákoliv oznámení a obvykle poskládají většinu programu dřív, než jej vydá CCI) až po offsites, scavenger hunts a veškeré jiné aktivity včetně afterparties atd. Navíc mají vlastni podcast, kde tyhle věci probírají.

http://www.anenglishmaninsandiego.com – Leonarda znám osobně, je to super člověk, který ví své o navštěvováni těch velkých comic-conů. Má vlastni podcast a hlavně je z UK, takže jeho pohled na věc je evropsky a má občas užitečné rady, na které americké stránky ani nepomyslí.

http://www.booking.com – Nesouvisí přímo s CCI, ale já tuhle stránku doporučuju k rezervaci hotelu. Lze na ní rezervovat hotel rok dopředu, za přijatelnou cenu, a především s možností zrušení rezervací až do dne před příletem a možností zaplatit až na místě, tedy netřeba platit předem.

Další položka jsou sociální média. Jsou zde názvy a twitter handles, které se vyplatí či je zapotřebí sledovat. Facebook je užitečný hlavně pro skupiny, zatímco Twitter je nejrychlejší zdroj informací před, během, a i po každém SDCC. Víceméně platí, že pokud nesleduješ Twitter, hodně věcí prošvihneš, takže Twitterem i začnu.

Twitter handles:

@Comic_Con – oficiální CCI twitter

@SD_Comic_Con – SDCC Unofficial Blog

@ParksAndCons – podcast o Comic-Conech

@HallHLine – info o stavu nejdelší a nejžádanější fronty na SDCC

Facebook:

Stránka: Comic-Con International

Stránka: The San Diego Comic-Con Unofficial Blog

Skupina: SD COMICCON: Badge Holder’s est. 2012

Skupina: SDCC 2019

Skupina: SAN DIEGO COMIC CON

Autorka: Karolina Seemannová

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Solve : *
29 − 17 =