Spider-Man / Deadpool: Klony hromadného ničení
Příběh nerozlučné dvojky Spider-Man a Deadpool pokračuje. I když, nerozlučné… Je to hlavně ukecaný žoldák, co se stůj co stůj snaží udržet svého kamaráda Petera Parkera u sebe. A tentokrát budou mít co dělat, když jako dva geronti budou čelit Deadpoolovým klonům.
Tahle dvojka na papíře plní roli komediálního dua, které přináší odlehčené příběhy plné vtipu, svižné a přestřelené akce a scenáristických zákrut utržených ze řetězu. A tady budu osobní a přiznám, že jako člověk, kterému bylo už 30, jsem možná už moc starej na tyhle srandy (originál zní jinak, však ti starší určitě vědí). Přijde mi fér upozornit, že jistá rozmrzelost možná už pramení z toho, že mi v životě odumřelo už trochu víc mozkových buněk a frenetické tempo těchto dvou už můj zpomalující se rozum třeba jen nepobírá.
Takže mladší čtenářstvo, nebo i ti starší s naivnější dětskou duší budou asi spokojenější. Na mě jsou ale ty přeplněné a nahuštěné panely, časové odbočky, robotičtí dvojníci a tisíce odkazů na bůhvíco všechno už moc velký přestřel, který pobírám stejně stěží jako epileptik přímý přenos ze stroboskopické místnosti.
Spidey a Deadpool totiž v současnosti čelí Wadovým dvojníkům. Staroch Parker a Dědpool, o kterých jsem si minule myslel, že jsou jen vsuvky, řeší taky svý problémy. Kvůli Klonpoolovi se ale obě linie srazí a těšit se můžete taky na účast mnoha dalších hrdinů Marvelu. Přepálená zápletka sprintuje, že čtenář nemá ve finále na práci nic jiného, než se nechat unášet akcí a hláškama, přičemž se doporučuje u toho nechat odplout mozek mimo tělo. Protože všechno je tak nařvaný, že když byste ho v hlavě nechali, tak by třeba taky mohl zrosolovatět.
Nebylo by fér tenhle komiks podrobovat nějakým přísným kritickým měřítkům, protože obecně tahle série žádné velké ambice nemá. Nepočítáme-li dělat zábavu a nechat mezi sebou rubat kvanta různých postav, včetně dvou myslících žraloků! Na mě je to už možná moc velkej přepal, ale zase jak praví klasik, vyloženě mě to neuráží a nemám s tím problém. Víceméně s výjimkou Pavučinky jsem si při čtení týhle série dostatečně odfrknul, vždycky se párkrát pousmál nebo aspoň studoval dynamiku poměrně zajímavých akčních scén. Což jsem si víceméně vychutnal i tentokrát.
Drobné stížnosti a povzdechy, které se vinou textem, tak nejsou ničím jiným než lamentací rozmrzelého starého muže, který hrozí mraku. Jen tentokrát místo protivného šklebu směrem k obloze protahuje svůj obličej nad komiksem, který možná už není tak úplně pro něj. A jak víme, takové není třeba brát až tak vážně. Zvlášť když hned poté napíšou, že pokud hledáte svižnou jízdu a lítou řež, která vás spolehlivě odreaguje, na Spider-Mana a Deadpoola se můžete spolehnout.
Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.
- Nakladatelství: Crew
- Počet stránek: 112
- Vazba: vázaná s přebalem
- Rozměr: 168 x 258 mm
- Jazyk: český
- Překlad: Darek Šmíd
- Rok vydání: 2021
Souhrn
„I am too old for this shit“ – Roger Murtaugh – Přesto můžu i Klonům hromadného ničení přiznat jistou zábavnost, díky které není prostě čtení tohohle komiksu ztráta času a vlastně i docela zábava.