Stranger Things : Druhá strana

Premiéra třetí řady Stranger Things se blíží. Aby si fanoušek zkrátil čekání, může si třeba pořídit a přečíst komiks Druhá strana.

V něm se vracíme do dění z první série a můžeme nahlédnout do tzv. říše „Upside down“, do češtiny překládané jako Druhá strana. V té je, jak jistě víte, uvězněný mladičký Will Byers, který tam musel přežít než mu jeho matka, přátelé a tajemná Eleven (Jedenáctka) byli schopní pomoct. Takže uvidíme, co se dělo v místech, která zůstala divákům převážně skryta.

A tvůrci podle mě moc dobře věděli, proč tenhle příběh neukázali na obrazovce. On totiž upřímně není moc záživný. Člověk si sám asi při sledování zvládl domýšlet nevyřčené věci a jistě to působilo mnohem zajímavěji než tento vykalkulovaný komiks pro hardcore fandy, který má být cestou k jejich peněženkám. Ničím jiným si totiž jeho existenci skutečně nedokážu zdůvodnit.

Protože Willovo pobývání v Upside down zkrátka nemá děj. Jaký taky? Většinu času se snaží skrývat před Demogorgonem a přežít. Čehož většinou docílí včasným útěkem, občas si pomůže puškou. Jindy se snaží komunikovat se svou matkou, což nikoho nepřekvapí, jinak propadá samozřejmě depresím a strachu, ale těžko čekejte od takovéhoto sešitku hluboké existenciální dílo. Scénáristka Jody Houser asi chtěla budovat atmosféru a na čtenáře přenést pocity, který malý ztracenec zažívá. Nicméně se jí to vůbec nedaří, i vzhledem k faktu, že celou dobu vím, jak to dopadne.

Jediným prvkem, který tedy nijaké vyprávění osvěžuje, je pokus o paralelu se hrou na hrdiny, tedy dračák, kterou si kluci krátili čas. Will se často obracel do představivosti a čerpal sílu z vědomí, že dokáže být kouzelníkem Willem moudrým, čímž zvyšoval své odhodlání v podivném světě přežít. Což se mimochodem snaží hezky vystihnout obálka, abych zmínil nějaký klad. No, a to je vše, co na vás z čtenářského hlediska čeká.

I kresba je svým způsobem zvláštní. Tak nějak vlastně divná. Na jednu stranu se snaží být předlohám věrná, na druhou stranu docela v některých momentech dost vázne. Zvláště ve zobrazování lidského obličeje, kdy třeba klukům na papíře ujíždí ústa jako Václavu Klausi mladšímu, případně jejich podoba vyvolává jiné nešťastné asociace s různými handicapy. Věřím, že to kreslíř Stefano Martino udělal záměrně, naivněji, asi v jeho vědomí trochu retro. Prostředí, zahalené do té divné šedi nebo třeba Demogorgon mi zase sedly, ale v globálu jsem prostě jeho kresbu nebyl jako čtenář schopný uchopit. Pouze obálky předělující začátky nových sešitů stojí za to. Ty jsou vyvedeny skutečně hezky, ale jinak jde i po grafické stránce o průměr.

Navíc komiks nemůže vzít do ruky nikdo, kdo neviděl ani minutu seriálu. Tudíž nedokáže plnit ani iniciační funkci, že by k němu přivedl nové nadšence. A jak jsem uvedl na začátku, nějak nevím, čím by tohle nezajímavé dobrodružství ty stávající mohlo zaujmout. To, co jsme v seriálu totiž viděli, není absolutně ničím obohaceno. Naopak, jak kdyby komiks jako médium ke Stranger Things neseděl. Musel jsem si aspoň pustit soundtrack, abych si navodil patřičnou náladu ke čtení.

Takže když to shrnu, tak zaklínat se zajímavým rozšířením oblíbeného příběhu nemá smysl. Přidanou hodnotu hledám marně, takže jediným výraznějším pozitivem zůstává snad jen to, že Druhá strana je tak krátká, že vás nemůže úplně otrávit. Každopádně odpověď na otázku, jestli existence tohohle komiksu není zbytečná, jsem nenašel. Čímž tedy zůstává jediná správná, a to, že absolutně nemělo smysl, aby něco takového vycházelo.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 96
• Vazba: brožovaná
• Rozměr: 258 x 168 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Kateřina Tichá
• Rok vydání: 2019