Site icon Multiverzum

Studio Ghibli na Netflixu – první vlna

Jan Vítů

Streamovací služba Netflix 19. ledna 2020 oznámila, že uvede 21 filmů od společnosti Studio Ghibli. Všem fanouškům anime a zároveň předplatitelům v té chvíli přestalo bít srdce, vyhrkli jim slzy a začali slavit po celém světě. Filmy budou vydávány postupně, vždy na začátku měsíce, pokaždé po sedmi filmech. 1. 2. 2020 přišla první dávka a zde se můžete podívat, co pro nás na začátek připravili.

Laputa: Nebeský zámek

Laputa: Nebeský zámek je úplně první film od Studia Ghibli (Naušika z Větrného údolí, která vyšla o dva roky dříve, vznikla ještě před oficiálním založením studia). A má také nejdelší stopáž z prvních sedmi Ghibli filmů na Netflixu. Příběh nás zavede do malého hornického města, kde se do náruče sirotka Pazua snese z nebe další osiřelé dítě, dívka Sheeta. Ta nosí na krku magický krystal, po kterém touží nebeští piráti a vládní agenti, protože je klíčem k legendárnímu městu Laputě. Teď je jen na Pazuovi a Sheetě, aby se nepřátelé k amuletu nedostali a nemohli zneužít moc létajícího města.

Laputa: Nebeský zámek je steampunk jak vyšitý. Roboti, vzducholodě, parní lokomotivy, magické artefakty a další věci vytváří nádherný svět, ve kterém je krásně vidět nekonečná Miyazakiho fantasie. Úžasný dobrodružný příběh o dívce s kouzelným amuletem, který nemá jediné hluché místo, je ideální pro všechny věkové kategorie. Dech beroucí hudba Joe Hisaishiho je samozřejmost.

Můj soused Totoro

Totoro, Totoro! Kdo si někdy ráno pustil ústřední melodii k filmu Můj soused Totoro, mohl si být jistý, že do konce dne jí z hlavy nedostane. Totoro je jedna z nejznámějších a nejpopulárnější anime postav. A také jedna z nejprodávanějších plyšových zvířat v Japonsku. Příběh se sympatickým a roztomilým lesním duchem nás zavede na japonský venkov, kam se právě přestěhovaly dvě sestry Sucuki a Mei. Ty při hraní v místním lese zjistí, že ho obývají magická stvoření a začnou se dít zázraky…

Můj soused Totoro je film zaměřený především na mladší publikum. Ale to vůbec nevadí. Příběh je sice prostinký, ale natolik kouzelný a pozitivní, že vám nezmizí úsměv z tváře po celou stopáž filmu. Důraz je tu kladen především na rodinu a lásku dvou sester. Totoro s deštníkem na zastávce patří k nejikoničtějším scénám z filmů od Studio Ghibli, které má lesního ducha ve znaku.

Doručovací služba čarodějky Kiki

Zatímco se někteří nechtějí pustit máminy sukně a vydat se vstříc krutému světu po vlastních nohách i v pozdějším věku, malá Kiki musí odejít z domu už ve třinácti. Jako čarodějnická učednice se totiž musí vydat na rok takzvaně na zkušenou. Jenže to má malý háček. Kiki neumí kouzlit, nedokáže namíchat lektvary a jediné, co jí spojuje s čarodějnickým řemeslem, je její létající koště. Kiki má ale pod čepicí, nenechá se odradit svými nedostatky a v městečku Korimo si založí doručovací společnost, kde využije právě tu jedinou věc, která jí s čarováním spojuje.

Doručovací služba čarodějky Kiki je dojemný příběh o hledání sebe sama, dospívání a vylétnutí z rodného hnízda (obrazně i doslova). Ikdyž na první pohled Kiki vypadá, že je spíše pro děti, dospělí si film užijí stejně, ne-li více. Krásná animace, hudba a nenáročný, milý příběh vás chytí za srdce a nepustí.

Vzpomínky jako kapky deště

Kdo viděl Hrob světlušek, krutý, děsivý, smutný a citově vydírající příběh, po kterém vám zůstane halda posmrkaných kapesníků a pocit, že ve vás něco umřelo, tomu nemusím režiséra Isao Takahatu představovat. Ve filmu Vzpomínky jako kapky deště se podíváme na příběh sedmadvacetileté Taeko Okadžimi, která se vypravila z Tokia na pracovní dovolenou na venkov. Při cestě vzpomíná na své desetileté já, rodinu, školu, kamarády, první lásku a další podněty z tohoto nevinného období života.

Vzpomínky jako kapky deště obsahuje dva příběhy v jednom. První je o dospělé Taeko, která s radostí pomáhá na farmě, objevuje krásy venkova a možnou lásku k ekofarmáři Toshiovi. Druhý film je o malé Taeko a jejích radostech a trablech z dětství. Oba příběhy se krásně doplňují, ale mladší verze Taeko přece jen dokáže zaujmout více, ať už se jedná o jedení ananasu nebo o setkání v se spolužákem v uličkách Tokia. A ten konec. Ach, ten konec. Takahata prostě ví, jak z vás ty slzy vytlačit…
A schválně, kdo se podíval, jak se dělí zlomky?

Porco Rosso

Porco Rosso je prase. A ne jen tak ledajaké prase. Bývalému stíhacímu esu italského letectva skončila po první světové válce služba a nyní se jako nájemný lovec věnuje pronásledováním nebeských pirátů. A někdy mezi těmito obdobími ho stihla kletba, díky níž se stal antropomorfním prasetem (laicky řečeno člověkem s prasečí hlavou). Ale jak sám říká: „Raději být prase, než fašista.“ A já bych ještě dodal: „Raději být prase, než Anička s lískovými oříšky.“

Porco Rosso je rozhodně nejvtipnější film od Hayao Miyazakiho. A také obsahuje nejméně fantasy prvků, tolik příznačných pro jeho tvorbu. Ale není to vůbec na škodu. Krásný příběh plný leteckých soubojů a bitev nakombinovaný s nádhernou hudbou Joe Hisaishiho vás vtáhne do sebe a nebudete chtít, aby skončil. K nejemotivnějším okamžikům patří určitě Porcova historka o odchodu duší letců při souboji v první světové válce.

Ocean waves

Hlavními hrdiny filmu Ocean waves jsou dva kamarádi, kteří studují střední školu v devadesátých letech ve městě Kōchi na ostrově Šikoku. Třetím hrdinou do party je dívka Rikako, která se přistěhuje z Tokia, vyvolá rozruch na místní škole a zamává přátelstvím obou chlapců, kteří se do ní zamilují.

Ocean waves je příběh o mladé lásce v Ghibli stylu. Je to nejslabší a zároveň nejkratší film z první várky Ghibli filmů na Netflixu. Trošku tuctový film o středoškolské lásce a dramatech z toho vycházejících. Díky flashbackům ve flashbackcích je občas i trochu zmatený. Když se řekne Studio Ghibli, příběh o klasickém milostném trojúhelníku bude asi to poslední, co vás napadne, jestli vůbec.

Příběhy ze Zeměmoří

Ve světě Zeměmoří se začínají ztrácet kouzla. Draci napadají jeden druhého a chaos a temné síly se derou na povrch. Arcimág Ged zvaný Krahujec se vydává učinit zkáze přítrž a obnovil na světě rovnováhu. Pomoc najde v princi Arrenovi, když se díky jistým událostem spolu potkají. Bylo ale jejich setkání jenom náhoda anebo osud?

Syn Hayao Miyazakiho vzal knihy Nejvzdálenější pobřeží a Tehanu od Ursuly K. Le Guin a vytvořil mišmaš s názvem Příběhy ze Zeměmoří. Gorō bohužel nevyužil potenciál úžasné knižní předlohy a jeho adaptace se dočkala takových razantních změn, že si ho fanoušci tohoto fascinujícího světa nemůžou náležitě užít. Příběhy ze Zeměmoří tedy doporučuji hlavně těm, co předlohu nečetli. Snadno srozumitelný a dobrodružný fantasy snímek nenudí a v porovnání s filmem Zeměmoří z roku 2004 je to nadprůměr. Jednou se snad dočkáme pořádného filmového zpracování.

Jaký je váš nejoblíbenější film z první várky Ghibli filmů? Napište nám ho tady do komentáře nebo na facebooku.