Thanos 2 : Lom bohů

Thanos zlomený, ale ne poražený. Kniha Thanos: Lom bohů je přímé pokračování titulu Thanos se vrací, pokud jste tedy předchozí díl této série nečetli, doporučuji začít nejdříve u něho. Bez kontextu byste se asi totiž hodně divili, v jakém stavu se jeden z nejslavnějších marvelovských záporáků nachází.

Thanos po událostech knihy Thanos se vrací (které zde budu spoilerovat co možná nejméně) zůstal v exilu na zničeném Titanu, živoří a vlastně je tak trochu smířený se svou vlastní nevyhnutelnou smrtí. Zničehonic jej poprosí o pomoc jeho vlastní bratr Eros z Titánu, zvaný též Starfox, společně s Nebulou a Trycem Slatterem. Thanosův syn Thane se vymkl kontrole a bez pomoci i značně zesláblého Thanose jej není možné porazit. A tak se Šílený Titán, který vyhladil nespočet světů a polovinu obyvatel celé galaxie, vydává na výpravu s jediným cílem – zachránit celý vesmír.

U předchozího dílu mi trochu vadilo, že i když tvůrci Thanose postavili do hlavní role, nijak extra s touto postavou nepracovali a nesnažili se na něj nahlížet z jiných úhlů. V Lomu bohů je to ale úplně jiná pohádka. Vidět Šíleného Titána Thanose smrtelného, zlomeného a na prahu sil je prostě fascinující a už během několika prvních stránek vám dojde, že se tvůrci v předchozí knize Thanos se vrací rozehřívali a teprve teď mají pořádný příběh na vyprávění.

Thanosova cesta na absolutní dno, jeho snaha se od něj znovu odrazit ke hladině své bývalé slávy a moci, je místy až fascinující a jen potvrzuje nezlomnost jeho charakteru. V Thanosovi je prostě zbytečné hledat nějaké běžné moduly chování či empatii – je to prostě živoucí nástroj zkázy a on sám je s tímto faktem smířený. Je to prostě tak.

V jednom zajímavém momentu se Thanos dokonce zdánlivě přidá na stranu dobra, ale jak čtenáři, tak Thanos samotný prostě cítí, že takto to nemá být. Zapírání své pravé podstaty příliš dlouho nevydrží a jeho návrat k „temné straně” budu mít před očima ještě asi hodně dlouho.

Zábavnému příběhu zdatně sekunduje povedená kresba. Trochu mě ale mrzí, že Lom bohů kreslil někdo jiný než předešlý díl. Dynamickou kresbu Mikea Deodata Jr. s hojně využívaným polotónovým filtrem tak v knize Lom Bohů vystřídal umírněnější a více uhlazený styl kreslíře Germána Peralta, což nevnímám ani v nejmenším jako zápor, obě spíše jako promarněnou příležitost – obě knihy totiž mohly působit uceleným dojmem nejen po stránce příběhové, ale i té vizuální.

Komiks Lom bohů mě bavil ještě o něco více než jeho předchůdce Thanos se vrací. Vidět Šíleného Titána klesnout na úplné dno a pomalu se pokoušet získat zpět svou bývalou moc je prostě fascinující a z nějakého důvodu až podivně uspokojivé. Thanos si svých 15 vteřin slávy náležitě užívá a hravě dokazuje, že bez problémů utáhne i svojí vlastní knihu. Koneckonců, je to bůh.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 136
• Vazba: brožovaná
• Rozměr: 260 x 170 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Štepán Kopřiva
• Rok vydání: 2019