Umbrella Academy: Dallas

Příběh jedné dysfunkční rodiny, jejíž členové disponují nadpřirozenými schopnostmi, pokračuje. Umbrella Academy se vrací tentokrát s vyprávěním, ve kterém se cestuje časem, vraždí prezident a při tom musí hrdinové čelit psychopatickým vrahům s nezdravým návykem na cukr. Inu i tentokrát je to netradiční jízda.

Dekonstrukce superhrdinského žánru pokračuje. Protože Dallas, stejně jako poprvé Apokalyptická suita, míjí zažité tradice superhrdinských narativů širokým obloukem. Tentokrát ale již víme, s kým a s čím máme čest. Proto nás Gerard Way (pro jistotu znovu připomenu, že jde o frontmana kapely My Chemical Romance) rovnou uvrhne do dění, které navazuje takřka bezprostředně na předchozí díl.

Zjistíme, že v návaznosti na předchozí události někteří členové rodiny mají nějakou tu dysfunkci či problém navíc. Například Spaceboy se vyžral, Fáma asi už nebude mluvit a Vanya se logicky z průstřelu hlavy tak úplně nevzpamatovala. I když jak později ukáže Séance, pro některé rodinné příslušníky ani kulka v mozku nemusí být překážkou. Maximálně hodí řeč s Bohem, tedy asi, a šup zase zpátky do života. A v tom je jedno z kouzel Wayova vyprávění. Neuchyluje se k zakonzervovaným vzorcům, umí překvapit, a co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého a podobně.

Na čem si dává obzvlášť záležet, je spletitost děje a jeho řádné zašmodrchání. V mnoha ohledech vlastně i rozšmodrchání, protože některé věci, které se vypráví v Dallasu, začali už v Apokalyptické suitě. Připravte se tak na příběh, který se zaměřuje na Číslo 5 a který pěkně pocvičí hlavu. Určitě neuděláte špatně, pokud si nejdříve připomenete první díl. Ale musím přiznat, že tentokrát se mi Umbrella Academy četla hůře. Přišlo mi, že vrstevnatost vyprávění vytlačila větší spád. A to překvapivě navzdory opět výborně sepsaným dialogům.

Co ale nechybí, jsou kouzelné vtipy, či různé úchylnosti, které Dallas zaručeně odliší od jakékoliv superhrdinské konkurence. Třeba obálka sešitu číslo 4 mi díky své přímočaré suchosti v paměti zůstane hodně dlouho. Korunu všemu šílenému nasazuje především výše zmíněné duo vrahů, kteří by pro cukr doslova zabíjeli a kteří nosí dětinské zvířátkovské masky. I když celá organizace zabývající se hlídáním časového kontinua, které velí mluvící ryba, je správně ujetá.

Ojedinělou atmosféru podtrhuje i práce španělského kreslíře Gabriela Bá, který dále pokračuje v nastaveném trendu jakési infantilní kresby. Ta kontrastuje s děním na papíře, které přináší nejeden masakr, ale zároveň rozvíjí hravý černohumorný přístup Gerarda Waye.

Přesto kdybych shrnul své pocity z druhého dílu, tak se mi tentokrát až tolik hlava nezamotala. Navzdory snaze příběh odlišit, se moment překvapení vyčerpal. Co se ale musí nechat, Way má své univerzum promyšlené a necucá si ho z prstu jenom proto, že se jedničce zadařilo. Alespoň to píše v doslovu.

Každopádně, i když se takový ohňostroj radosti jako poprvé nekoná, Umbrella Academy je i podruhé nadprůměrný komiks. Třetí díl, který Crew chystá, vyhlížet budu. Jen s menším natěšením než nyní Dallas, který i když nenadchne na sto procent, pořád zaručeně potěší.

Za recenzní výtisk děkujeme Vydavatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

  • Vydavatelství: Crew
  • Počet stránek: 184
  • Vazba: vázaná
  • Rozměr: 175 x 263 mm
  • Jazyk: český
  • Rok vydání: 2018

Zaujal tě tenhle článek? Staň se fanouškem naší facebookové stránky a buď pravidelně informovaný o všech novinkách. Pokud chceš nahlédnout do zákulisí, sleduj nás na Instagramu.

Liborius

Star Wars jsou větší než život a Batman je ten nejlepší (super)hrdina. HAWK

    Pridaj komentár

    Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

    Solve : *
    13 − 2 =