Zaklínač – řezník z Netflixu

Zaklínač. Dlouho očekáváný seriál ze světa elfů, trpaslíků, hobitů, dryád, kouzel, království, intrik, politiky, válek, rasové nenávisti, ale i lásky, hudby, přátelství a osudu. Ze světa, kde ta pravá monstra nejsou kreatury z konjunkce sfér, ale lidé. A přesně tito lidé odsoudili novou adaptaci hned po prvním traileru. Sám jsem byl bohužel mezi nimi. Výtek bylo pro všechny dost. Geralt byl moc svalnatý, Yennefer moc mladá, dryády málo zelený, elfí uši málo špičatý, nilfagaardská zbroj moc šourkovitá, hobití nohy málo chlupatý a podobný zbytečný hlouposti. A jak to nakonec dopadlo? Setsakramentsky skvěle! Seriál je vlhkým snem pro každého fanouška Sapkowskiho Zaklínače.

První povídku o vědmákovi, (tehdy) bezcitném mutantovi zabíjející monstra, napsal polský fantasy spisovatel Andrzej Sapkowski v roce 1986. Povídka byla velice úspěšná a oceňovaná jak čtenáři, tak i kritiky. Další pokračování na sebe nenechala čekat a celkem byly vytvořeny tři povídkové knihy a pentalogie románů (Bouřkovou sezónu snad ani počítat nebudu). V roce 2001 vznikl tragický film následovaný lehce rozpačitým televizním seriálem (úplně bych ho nezatracoval, některé díly měli kouzlo – ten o dryádě). Největší boom zaznamenal Zaklínač v roce 2007, kdy vznikla počítačová hra. Ta byla následovaná ještě úspěšnějším pokračováním a legendárním dílem třetím. A pak, 20. prosince 2019, spustila streamovací stanice Netflix seriál Zaklínač.

Kdo se obával, že nový seriál nebude mít s knižními předlohami nic společného, dělal si zbytečné starosti. Osmidílný seriál čerpá z povídkových knih Poslední přání a Meč osudu a nabídne nám povídky Menší zlo, Konec světa, Zaklínač, Otázka ceny, Poslední přání, Hranice možností a Něco více. A ztvárnil je skvěle. Kouzlo Sapkowskiho Zaklínače je zde cítit na sto honů a jako fanoušek knižní ságy jsem byl až na jednu povídkovou výjimku nadšen. Postavy, interiéry, exteriéry (natáčelo se v Polsku), kostýmy, choreografie bojových scén a kouzla působili mému oku lahodně a spolu s překrásnou hudbou ve mně vyvolávaly stejné nadšení, jako když jsem knížky četl poprvé. No dobře, ta zbroj, co vypadá jako vaše ruka po dvou hodinách ve vaně je fakt hrozná, ale zvyknete si.

Ta jediná výjimka se týká povídky Konec světa, kterou považuji za nejslabší. Kromě absence legendární hlášky „hrozil, že prý jebat bude“ a dívky Lille, tu nebylo více zdůrazněno téma soužití a nenávisti mezi lidmi a ostatními rasami, tolik důležité v pozdějších událostech. Nejpovedenější byl naopak díl s povídkou Menší zlo s Renfri, která byla dokonalá. Trošku zamrzelo, že neadaptovali mojí nejoblíbenější povídku Trochu se obětovat. Na druhou stranu ale dostaneme v posledním díle bitvu o Soddenský Pahorek. V knihách je tato událost pouze zmíněna a byl jsem zvědav, jak jedna z největších bitek, kde se masakrovali mágové na obou stranách, bude vypadat.

Příběh Zaklínače je vyprávěn v několika časových rovinách, což může pro diváky neznalé předlohy působit lehce zmateně. Mně ale prolínání tří časových rovin přišlo originální a vypravěčsky přitažlivé. Bavilo mě, když jsem postřehl různé náznaky, ve kterém čase se zrovna nacházíme. U Geralta, který stárne pomalu a čarodějů, které čas neohlodává vůbec, to nepoznáte, ale zaměřte se na jména postav lidí. Ikdyž se celá první série odehrává v průběhu tak šedesáti let, kolem čtvrtého dílu už budou mít jasno všichni, jak k sobě všechno pasuje.

Největší obavy u seriálu vyvolával casting. A to hlavně u Geralta a Yennefer. Zlá tušení se naštěstí ukázala jako lichá. Henry Cavill v roli Geralta z Rivie je skvělý. Je vidět, že má svojí postavu upřímně rád a všechny scény si s ní užívá. Hlavně ty bojové, tam ukáže svoje největší přednosti. Dost připomíná i herního Geralta, zevnějškem a podobným chraplákem, které mají obě ztvárnění postav. Yennefer by mohla vypadat zkušeněji a také působí málo chladně a bezcitně. Jinak je ale boží. Vcelku neznámá Anya Chalotra hraje Yennefer s přehledem a je opravdu překrásná. K Cirille, princezně z Cintry a naší třetí hlavní postavě, nemám co říct. Ta je perfektní, přesně takhle jsem si jí představoval.

Co se týče vedlejších postav, tak musím vyzdvihnout především postavu Renfri a její souboj s řezníkem z Blavikenu nebo trubadúra Marigolda, který v seriálu zastává pozici vtipálka. A taky moc pěkně zpívá. U závěrečných titulků si nenechte ujít jeho balady, co občas zazní. Ale i ostatní postavy za nimi nezaostávají, jako třeba Lvice Calanthé, Stregobor, Vilgefortz nebo Yarpen Zigrin a jeho parta ogarů s přízvukem jak někde v Eddinburgu ve Skotsku. Jen Cahir mi moc nesedl. V seriálu funguje jako hlavní záporná postava a to v knížkách v podstatě ani není. Ale nebudeme předbíhat.

Oceňuji kreativitu autorů, že nenechali elfy u jejich klasické vizáže, ale dali jim i různé tóny barvy kůže, což dost omezených lidí samozřejmě nezkousne. Mně to přišlo inovativní. Ten samý problém bude mít hodně diváků i s Triss Ranuncul, kterou mají všichni spojenou s jejími zrzavými vlasy. Podle knížky jsou ale kaštanově hnědé, takže za mě spokojenost. Co mi ale vadilo, tak absence větší osudovosti mezi Ciri a Geraltem. Na rozdíl od povídek, kde se v průběhu času setkali několikrát, protože je k sobě táhl zákon překvapení, v seriálu se v podstatě spolu potkají jenom jednou. A nepůsobí to tak srdceryvně a emotivně, jak by bývalo mělo.

Kouzla byla v seriálu Zaklínač dost utlumena, takže určitě nečekejte žádné metání fireballů a Palpatinovu „unlimited power“. Každé čarování něco stojí a kouzly se šetří. Ale když už, tak to vypadá parádně. Vyšší rozpočet je znát a vizuálně kouzla nemají chybu. To se bohužel nedá říct o monstrech a roztodivných kreaturách, které Geralt v průběhu potká. Ty občas působí jako pěst na oko. Čím větší, tím horší. Drak a potvora v prvním díle, i přes originální vzhled, vypadají rozhodně nejhůř. No a pak barevné čočky v očích Geralta a Yennefer by potřebovali trochu doladit, září na míle daleko, i když to tak asi bylo plánováno.

Jako veliký fanoušek knih, her a dokonce i toho původního seriálu musím říct, že jsem nadmíru spokojen. Je poznat, že tvůrci přistupovali k předloze s úctou a láskou. I přes pár nedostatků je seriál Zaklínač nadstandard. Důkaz budiž to, že jsem celou první sérii zkoukl na jeden zátah. Zaklínač je vlhkým snem pro fanoušky knížek a černou můrou pro ty, co chtějí vidět svět jen bíle. Další řada by měla začít se ztvárněním pětidílné knižní ságy o Geraltovi a Ciri, což je knižní majstrštyk s obrovským potenciálem, který zaručí, že další série bude ještě lepší než první. Ale chvilku se načekáme. Tak za dva roky na viděnou.