Ad Astra – Brad Pitt hledá ve vesmíru sám sebe

Ambiciózní sci-fi Ad Astra klame. V podstatě ve všem. Trailer se tváří, že půjde o rozmáchlou epickou podívanou. Nejde. Zdá se, že se budeme zabývat otázkami kolem vesmíru a postavení lidstva v něm. Nebudeme. A jestli jste měli dojem, že vás čeká další Interstellar, tak na to hned zkrátka zapomeňte.

Režisér James Gray asi záměrně od začátku kampaně navádí diváka v očekávání, která pak vlastně ani nehodlá naplnit. Místo spektakulární sci-fi rozehraje niterné drama o člověku, který se vyrovnává především se ztrátou otce posedlého svou prací a také svou vlastní oddaností náročnému povolání. Skrze příběh pak nerozkrývá svůj světonázor na lidstvo jako na druh, ale pouští se do jemného zkoumání lidské duše, aby připomněl, že každý máme svůj vesmír, kterému bychom se měli věnovat. Jestli vám toto osobní vyprávění nakonec sedne, záleží na každém z vás, na vašich zkušenostech, nátuře, vašem vlastním příběhu, ve kterém můžete hledat souvztažnost s vyprávěním.

Ad Astra vám ale k vlastnímu přemýšlení nabídne doslova vizuální orgie. Za kameru se postavil kouzelník Hoyte von Hoytema (Ona, Dunkerk, Interstellar), který čaruje v každém záběru. Způsob, jakým vidí detaily, jak rámuje obrazy, jak vyladí barvy, umocňuje pomalý narativ, který se zrovna nepřetrhne, aby diváka strhnul. Ale spolu tyto dvě složky fungují. Tedy pokud jako divák dokážete vnímat i jiné filmy než ty z MCU nebo ty s Bayovsky rozmáchlou akcí. Každopádně pokud akademie Hoyteho vynechá z Oscarů a nepoctí ho aspoň nominací, budu to považovat za donebevolající pochybení.

Podobně silným dílem skládačky, který funguje na výbornou, je soundtrack. Tedy respektive zrovna absence výraznější hudební stopy. Je to totiž naopak meditativní hra s tichem, kterou narušuje vhodně komponovaný doprovod Maxe Richtera, co dále důsledně buduje atmosféru a pomáhá divákovi se skrze film nořit do sebe.

V rovnici, aby vyšel ten správný výsledek, pak už chybí jen hlavní role. Té se zhostil produkující Brad Pitt, který pro sebe ve svých skoro 56 letech zjevně hledá nové výzvy, a především je úspěšně zdolává. O svých kvalitách už nemusí nikoho přesvědčovat, přesto s potěšením sleduji, že se o to snaží. Jednoduše řečeno, vylézají na svět díky tomu aspoň zajímavé filmy. Co se týče Pitta, ten de facto nesleze z plátna a navíc celý snímek provází svým monologem. Herecky vše zvládá s bravurou a dokresluje jedinečnost tohoto specifického žánrového filmu.

Ten vás skutečně vezme na jinou podívanou, než kterou sliboval. Záměrně. Nepočítejte s akcí. To, co ukázal trailer, je veškeré akční dění, kterého se dočkáte. Budete se muset soustředit a možná na to ani nebudete mít. Dvě slečny během projekce odešly. Asi čekaly druhý Armageddon s Pittem místo Willise. Jenomže tohle není nablýskaný cirkus plný atrakcí, tohle je pomalé staromilské vyprávění žádající si vaší plnou pozornost. Pokud jí nedokážete Ad Astra věnovat, a možná pro to v sobě nenajdete ani důvod, budete přesvědčeni, že jste viděli nudný film o ničem. Pokud se ale do Grayova snímku ponoříte, odvděčí se vám hutnou atmosférou, donutí vás přemýšlet o sobě a zprostředkuje mnohem hlubší zážitek, než si možná v první chvíli připustíte.

I mne v první chvíli dostihly rozpaky z rozčarování, že sleduji něco jiného, než jsem očekával. Nakonec jsem se ale naladil na správnou vlnu a musím říct, že i týden po zhlédnutí ve mně film rezonuje. Tohle zkrátka není tuctová mainstreamová záležitost. Pro někoho to bude plus, někdo jiný bude bytostně přesvědčený o tom, že čas věnovaný Ad Astra za to nestál. Já jsem ale vděčný, že se sem tam někdo nebojí vybočit z tuctovosti a tenhle výlet za sebepoznáním mi sednul.

Ak si chcete prečítať iný a nie práve nadšený názor na film Ad Astra, rozkliknite si Honzovu recenziu.

Zaujal tě tenhle článek? Staň se fanouškem naší facebookové stránky a buď pravidelně informovaný o všech novinkách. Pokud chceš nahlédnout do zákulisí, sleduj nás na Instagramu.