Ad Astra – Jestli jste to nepochopili, není to vaše vina

Když jsem před lety viděl poprvé film Marťan, říkal jsem si, že horší a nudnější věc z vesmíru už není možné natočit. Velice jsem se mýlil a chtěl bych se tímto Marťanovi za to omluvit. Ad Astra nakopává Marťanovi ve špatnosti zadek ve všech kategoriích.

Zápletka je jednoduchá. Země je postižena řadou katastrofických událostí, které mají společný původ u planety Neptun, kde dochází k opakujícím se výbuchům. Tyto nečekané katastrofy by mohly mít spojitost s výzkumnou expedicí Lima, která byla vyslána na okraj naší sluneční soustavy pátrat po mimozemském životě. Americké zpravodajské služby vyšlou astronauta Roy McBride, syna velitele expedice Lima, aby z planety Mars navázal kontakt se svým otcem a pomohl tak zabránit dalším tragickým událostem. Cesta k cíli ale nebude tak přímá a klidná, jak bylo v plánu. To samé se dá říct i o diváckém zážitku.

Ad Astra balancuje mezi vesmírnou akcí a výletem do astronautovy duše. Na jedné straně tu máme béčkové sci-fi, kdy hlavní hrdina bojuje s měsíčními piráty, zabíjí vesmírný opice a létá vesmírem se svým štítem. Na druhou stranu pseudofilozofické rádoby psychodrama o vyrovnání hlavního hrdiny s traumatem z dětství a (asi) zamyšlení nad tím, co když jsme přece jenom ve vesmíru úplně sami. To vše obklopené vcelku obstojným CGI a nádherným vesmírem. Bohužel, krásné záběry vesmíru nemohou zakrýt fakt, že je Ad Astra vlastně celou dobu o ničem. A že je to nuda. A že se to táhne. Kdyby se autor zaměřil jen na vesmírné dobrodružství nebo na rozbor kosmonautových neuróz, nepůsobilo by Ad Astra film tak roztěkaně, jakoby pejsek s kočičkou dělali dort. Film by mohl jít víc do hloubky a spousta nedořešených myšlenek, uspěchaných scén a dalších nelogických věcí by mělo své opodstatnění a zakončení.

Kromě nezáživného scénáře jsou také velkým problémem postavy. K astronautovi Royovi, hlavní postavě, si za celou dobu nevytvoříte žádný vztah. To je totiž celkem těžké, když je Roy sociální psychopat, jehož puls nikdy nepřekročí 80 tepů za minutu. Pomoci vcítit se do jeho postavy robotického hrdiny měly za úkol flashbacky z dob jeho manželství a hrůzostrašný Pittův voiceover (celkově dost podprůměrný Brad Pitt). Nic z toho ale nefungovalo. Na hlavní postavě vám vůbec nezáleží. Na nikom vám v tom filmu nezáleží. Říkal jsem si, že kdyby Roy uprostřed filmu náhle umřel a do konce bychom sledovali jenom hvězdy, mělo by to na konci recenze lepší hodnocení.

Největší tragédie je ale věda a logika. To by mohla být samostatná kapitola v knize. Strašná hromada věcí nedává smysl. Například nefunkční gravitace na Měsíci. Nebo naopak gravitace v raketě při cestě k Neptunu, kde by při maximálním zrychlení měla fungovat, ale hlavní hrdina se vesele vznáší ve stavu beztíže. Antihmota na lodi Royova otce ohrožuje celou sluneční soustavu? Že za pár desetiletí Royův otec zjistil, že jsme ve vesmíru sami? Podle odhadů by měla mít naše galaxie až 400 miliard hvězd. To si musel sakra chvátnout, aby došel k takovému poznání. Royův slavný odpich od satelitu a nasedání do rakety při startu snad ani radši nebudu komentovat. A je toho ještě více. Proč se na Neptun nevypravili dříve, když cesta trvá ani ne tři měsíce a když jim tamější posádka už pár let neodpovídá na zprávy? Jak to, že může Roy po návratu na Zem chodit, když strávil 79 dní ve stavu beztíže? Je vidět, že tvůrci neví nic o Životě, vesmíru a vůbec.

Ad Astra by se ve skutečnosti měl jmenovat Deep Space 2. Myšlenka filmu byla tak hluboko ukrytá v nezměrných dálavách vesmíru, že jsem jí za celou stopáž nenašel. Stejně jako hlavnímu hrdinovi i mě se za celou dobu nezvýšil v kině tep víc jak na 80. Ad Astra je tak špatný film, že by se měl povinně pouštět ve vesmíru. Jak je totiž známo, ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet (utrpením z toho filmu). Tři věci jsou nekonečné – vesmír, lidská hloupost a sledování Ad Astra. Příroda je dílem vesmíru, Ad Astra bohužel dílem člověka.

Můžete si donekonečna namlouvat, že jsem to nepochopil, že je to určeno pro náročnější diváky. Ale ne, tenhle film je tak jednoduchý, blbý a nudný, že se na něj nemá cenu znova podívat. Naprostá ztráta času. O to víc mě zamrzelo, jak moc jsem se na něj těšil. Dva body dávám za vteřinovou ukázku Jupiteru (mé oblíbené planety) a záběry z vesmíru. Třetí bod za to, že až mě budou sousedovic děcka prudit přes stěnu řvaním a vražděním se nebo co to tam dělají, pustím jim Pittův voiceover do zdí, ať si taky užijí. Jestli hledáte kvalitní film o putování vesmírem, tak doporučuji Interstellar, Sunshine nebo třeba Europa Report.

Ak si chcete prečítať iný a pozitívnejšie naladený názor na film Ad Astra, rozkliknite si Liborovu recenziu.

Zaujal tě tenhle článek? Staň se fanouškem naší facebookové stránky a buď pravidelně informovaný o všech novinkách. Pokud chceš nahlédnout do zákulisí, sleduj nás na Instagramu.