Site icon Multiverzum

Jednou budeš Arab 2 (1984-1985)

V prvním díle Jednou budeš Arab se nám představil malý blonďatý chlapec Rijád, vypravěč celého příběhu. Seznámili jsme se s jeho rodiči, s francouzskou dívkou Clémentine a syrským studentem Abdelem-Razakem, kteří se potkali na vysoké škole ve Francii. V Rijádových dvou letech se přestěhovali do Libye a následně do Sýrie za prací. Prvních šest let Rijádova života strávili pendlováním mezi Francií a zeměmi Blízkého východu. Bylo lehce šokující sledovat v jakém bláznivém prostředí Rijád vyrůstá a zároveň velice zábavné pozorovat některé absurdity v životě obyčejných lidí v arabských zemích. Do Rijádových příběhů jsem se zamiloval a na druhý díl jsem se velice těšil. A ten se mi konečně dostal do ruky!

Přestože to ke konci prvního dílu vypadalo, že rodina zůstane ve Francii, nestalo se tak a Rijádova rodina se vrací zpátky do vesničky Ter Maále v Sýrii. Bohudík pro nás čtenáře a bohužel pro Rijáda, který zase uvidí svoje divné a zaostalé bratrance, jenž ho mají v úmyslu zabít. Návratem do vesničky není nadšená ani Clémentine, která se cítí opuštěně a znuděně. A tak jediný, kdo se těší do své vlasti a krajiny dospívání je otec rodiny Abdel-Razak a malý Rijádův bratr, kterému je zatím všechno jedno. Na Rijáda však čeká ještě jedna nemilá povinnost. Bude muset začít chodit do školy.

Jednou budeš Arab 2

Rijád má ze školy hrůzu. A oprávněně, protože ve škole se odehrává groteskní představení. V lavicích pro čtyři jich sedí šest, každý den se musí do úmoru zpívat státní hymna, tělesné tresty jsou na denním pořádku, špinavé děti sedí vzadu, čisté vepředu, antisemitismus je podporován. Nenávist vůči Izraelcům je vůbec velké téma v Sattoufových komiksech. Nadávání na Židy je na denním pořádku mezi dětmi i dospělými a čím víc proti nim jedinec vystupuje, tím více zapadá do kolektivu. Zde je patrný autorův smysl pro černý humor, protože všechny situace popisuje nezabarveně a v podání šestiletého chlapce působí až absurdně.

Autor komiksu Jednou budeš Arab se tentokrát neponořil tolik do politické situace v Sýrii, ale spíše se zaměřil na životy obyčejných lidí, jejich zvyky a chování. Stejně jako v minulém díle podává Sattouf čtenáři informaci o událostech v jeho životě napřímo, nic nekomentuje ani neodsuzuje. Příběhy ze Sýrie popisuje tak, jak se mu jevili v jeho dětských nevinných očích. Poučíme se více o vztahu muže a ženy na Blízkém východě, předem dohodnutých sňatcích, smlouvání s obchodníky a samozřejmě o zaostalém školském systému a rozdílu mezi životem ve městě a na vesnici.

Jednou budeš Arab 2

Kromě toho, že je komiks neobyčejně vtipný a zábavný, tak dokáže i kolikrát dost nepříjemně zamrazit. Krutost a vynalézavost některých dětí je pověstná a v Sýrii ji to platí dvojnásob. Pokus s žábami, provázkem a pneumatikou jsem vidět určitě nemusel. Za dětmi nezaostávají ani dospělí. Zločiny ze cti jsou na venkově běžné a většinou tolerované. Zabití ženy ve třetím měsíci členy rodiny, protože otěhotněla bez svatby, je ale pro západního čtenáře nepochopitelná dost špatně stravitelná. O to více, že jsou nakonec vrazi z vězení propuštěni a stanou se hrdinové vesnice. Na poslední stránku Jedou budeš Arab jsem chvilku zíral s otevřenou pusou.

Jelikož se komiks odehrává jenom jeden rok, většinu času strávíme v Sýrii a jen pár chvil ve Francii. V knize tedy převládá tón syrské růžové barvy a když jí vystřídá francouzská modrá, je to velice osvěžující. Ale bohužel jen na jedenáct stran. Návštěva Francie Rijáda s Clémentine nám krásně ukáže kontrast mezi zeměmi. V Sýrii je nedostatek různorodého zboží a jídla a nemůže Francii se svými přeplněnými obchody a samozřejmě různorodou zábavou konkurovat. Čtenář se až diví, že Clémentine, která většinu komiksu působí nešťastně a spokojeně se usměje jen na jedné návštěvě u Razakova bratrance, se do Francie dávno nevrátila.

Jednou budeš Arab 2

Druhý díl série Jednou budeš Arab je upřímný a netlumeně pronikavý pohled do života a mysli obyvatelů jedné chudé arabské země. Velice zábavnou, ale párkrát až temnou formou, představí Riad Sattouf čtenářům svůj život, svoje dětství a fungování společnosti, které je pro nás často nepochopitelné a přitažené za vlasy. Jednoduchá ilustrace tvořená jen několika barvami pomáhá dotvořit autorovo vizuální vyprávění, které nehodnotí, ale bez příkras zobrazuje autorův nezastřený pohled. Těším se na další díl!

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Baobab.