Stan Lee, tak trochu kmotr marvelovského světa, a Moebius, kultovní komiksový kreslíř z Francie, si společně vzali na paškál postavu Silvera Surfera. Tedy neméně ikonický střípek z historie komiksu, a společně v roce 1988 stvořili netradiční příběh ze světa Fantastické 4.
Třpytící se humanoid Norrin Radd, herold polykače světů Galactuse, byl sražen z oblohy a přežívá na Zemi jako bezdomovec. Přespává ve stokách a místo nebe sleduje malost lidské povahy. Až do dne, kdy se ale Galactus rozhodne vrátit na Zemi, přestože slíbil, že tuto planetu nezničí. Jenže tento vesmírný predátor nehodlá ze Země vysát energii, ale chce být uctíván jako bůh.
Lidstvo před novým pánem padá na kolena do prachu, na výsluní se dere nový falešný prorok, který chce situace využít, a rozkazy nového boha vytváří podhoubí pro malé i velké lidské konflikty. Galactus může být spokojen. Rozpoutal chaos stejně jednoduše, jako kdyby klackem zašťoural do mraveniště. O zbytek se už postaráme sami. Nebýt Silvera Surfera, který se rozhodne, že bude proti svému dřívějšímu pánovi bojovat za pravdu navzdory tomu, že lidé o jeho pomoc nestojí. Podaří se mu zažehnout v lidech jiskru, která povede k potlačení zhoubného náboženství?
Stan Lee rozestřel na poměry Marvelu a amerického komiksu ve dvou sešitech značně sporý příběh, ve kterém navíc šetřil větší akční linkou, za to na sebe hojně vrstvil různá politická a filozofická témata, která nejspíš odráželi jeho vlastní přesvědčení. A jakkoliv se příběh odehrává v reáliích, do kterých patří Fantastická 4, obešel se plně bez tohoto rodinného týmu, nebo jakéhokoliv jiného hrdiny z Marvel Universe. Což mě na pár stranách vedlo k pár rýpavým zamyšlením, proč se proti Galactovi spolu se Silver Surferem nepřidá někdo další, zvlášť v momentě, kdy armáda proti vetřelci vysílá letku stíhaček. Samozřejmou odpovědí je, že by se to vůbec do vyprávění nehodilo a byl to jeden z těch momentů, kdy znalost širších vazeb a z toho vzešlá očekávání byla naprosto nadbytečná. Kladnou postavu tak reprezentuje jen Silver Surfer, který svede s Galactem spíš bitvu o víru lidstva než skutečnou rubanici. I když na nějaké to „poměřování bicepsů“ také dojde.
Nejedná se o kdovíjak hluboké myšlenky, jako spíš o zajímavá zamyšlení o lidském naturelu, o pozici víry a náboženství ve společenském systému a o tom, jak člověk má potřebu k někomu, nebo něčemu vzhlížet. Ve filozofickém traktátu by se na toto téma dala vystavět jistě obšírná stať, ale to se ke komiksu nehodí. Přesto je to jistě zajímavé uchopení tradičního tématu, jakým střet Surfera s Galactem je.
V mnohém mi Podobenství připomnělo Mír na Zemi od Alexe Rosse a Paula Diniho, kteří také na působivých obrazech přinesl v bajce o Supermanovi a jeho nedozírném altruismu něco málo ze svých lidských humanistických postojů. Nicméně Podobenství mi přijde ucelenější, kompaktnější, a příběhem přeci jen zajímavější.
V čem si obě díla nemají co vyčítat, to je vizuální stránka. Obě nadměrečné knihy strhnou tím, jak vypadají. Přeci jen obrovské stránky sluší komiksu obecně. Protože jde o dílo takového velikána, jakým je Moebius, jedná se o to větší lahůdku. Konzument klasické americké školy si hned uvědomí, že kresba má jiný styl – evropský. Jedná se o úplně jinou práci s barevností, kompozicí i s výrazy. A to Moebius dodržel pravidlo americké kresby papírových sešitů, která pracuje s omezenou paletou barev. Sám si připravil lettering, který považuje za svébytný druh umění a celistvost v grafické stránce je znát.
Největší přidanou hodnotou velkého, ale krátkého komiksu jsou dodatečné materiály. Na závěr totiž na čtenáře čeká takřka detailní rozbor spolupráce mezi Stanem Lee a Moebiem, popis jednotlivých kroků při grafickém zpracování Podobenství, a nakonec bohatá galerie obrazů, které Moebius připravil pro Marvel. A panečku věřte mi, že Punisher, Daredevil nebo Iron Man na těch velkých stránkách vypadají naprosto famózně.
Silver Surfer: Podobenství je velký komiks především rozměrem. Když bych chtěl být velký hnidopich, tak scénář, i přes zajímavá poselství a ač není vůbec špatný, nenabízí zdaleka tolik jako perfektní kresba. Ale tahle záležitost není tolik o tom, co vypráví, ale především o historickém spojení dvou komiksových titánů. A člověk doslova během čtení cítí, že jde o událost vpravdě historickou, protože to fluidum, které komiks vyzařuje, je takřka hmatatelné.
Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.
- Nakladatelství: Crew
- Počet stránek: 88
- Vazba: vázaná s přebalem
- Rozměr: 235 x 330 mm
- Jazyk: český
- Překlad: Jiří Pavlovský
- Rok vydání: 2020
Souhrn
Krátký, vcelku pozoruhodný příběh povznáší především netypická a bravurní vizuální stránka vizionáře Moebia, který vyšší hodnocení stvrzuje ještě smečem v podobě bohatého a zajímavého bonusového materiálu.