Jessica Jones 3. série – Konečná otázka superhrdinství
Pomalu končí avengerovská superhrdinská fáze Marvelu, brzy skončí Agenti S.H.I.E.L.D. a definitivně to zabalila netflixovská klika anti-hrdinů Defenders, jejichž jednotlivé příběhy se víceméně uzavřely. Poslední sérií defenderovského univerza byla třetí řada dobrodružství Jessicy Jones, která se snaží nalézt konečnou odpověď na otázky, jež trápily nejen ji, ale i ostatní menší superhrdiny newyorkského podhoubí – má význam stát se hrdinou? Je to možné bez následné eskalace dalšího zla?
Na třetí řadě Jessicy je přitom nejzajímavější pojetí superschopností jako takových. Jednotlivé seriály z řady Defenders se k nim stavěly různě. U Lukea Cage představovaly tak trochu překážku ve vyprávění, protože nezranitelný a supersilný hrdina toho v realistických chudých ulicích Harlemu moc napínavého neprožije. Nejspíš proto se většina série věnovala vedlejším linkám ostatních postav, četným flashbackům, sociálnímu dramatu čtvrti jako takové a Lukeovým bolestně dlouhým váháním, zda má bojovat proti zločinu, či nikoliv. Iron Fist se vydal cestou korporátního dramatu a spletitými cestami mezi různými frakcemi nindžovských klanů, přičemž zápletku natahoval, jak to šlo. Daredevil byl téměř celý o podstatě hrdinových schopností a dokázal hnát zápletku dopředu tak, aby jejich potenciál patřičně využil. Pro všechny seriály bylo společné, že jejich postavy lavírovaly mezi polohou hrdiny, anti-hrdiny a málem i padoucha. Jessica Jones spojuje tohle dilema právě s údělem superschopností.
Jessica představuje typ hrdiny, u kterého jsou nadpřirozené schopnosti nepodstatné. Seriál je především detektivkou a většinu času Jessica namáhá spíš své myšlení než svaly. Jejím cílem ve vyprávění je přesvědčit nás ne o tom, že je supersilná hrdinka jako Captain Marvel, ale že je velice schopná vyšetřovatelka a zdatná manipulátorka. Její supersíla je využita jako narativní zkratka. Jessica zvládne vypátrat padouchův úkryt a najít zakopané tělo stejně dobře, jako kterýkoli jiný ne-nadpřirozený fikční detektiv.
Nicméně tam, kde by běžný fikční detektiv musel použít zbraně, vyčkat na posily nebo najít jiný způsob, jak padoucha zvládnout, to Jessica zkrátí tím, že zloducha popadne a praští s ním o zeď. Tam, kde detektiv musí k vykopání mrtvoly zajistit minimálně lopatu nebo donutit městské služby hrob odhalit, Jessice stačí holýma rukama úkryt rozbít. Supersíla tu zkrátka není, aby hrdinku definovala, jako u většiny superhrdinů, ale aby jí usnadnila část práce. Kromě toho, že toto pojetí superschopností pohání vyprávění, určuje také motivaci hlavního padoucha, narcistního sériového vraha Salingera, jenž v superschopnostech vidí přílišné usnadnění života a potupu těžké práce.
Motiv superschopností ve třetí řadě tematizují dva Jessičiny protihráči. Jedním je Salinger, druhým Jessičina kamarádka Trish, jež nedávno získala superschopnosti a snaží se stát maskovanou hrdinkou. Oba dva – a někdy i sama Jessica – potvrzují pravidlo, které zaznělo ve filmu Captain America: Občanská válka, – každý superhrdina samotnou existencí vyprovokuje zrod superpadoucha. Třetí řada Jessicy jde přesně podle tohoto vzorce. Pokaždé, když se Jessica nebo Trish odhodlají udělat něco, co je blízké spíš jejich filmovým protipólům, vyprovokuje to buď akci padoucha, nebo přinese jiné katastrofální následky.
V téhle spirále akcí a reakcí se bohužel opakuje podobné schéma jako v první sérii – Jessica chytí padoucha – padouch unikne – Jessica opět chytí padoucha – padouch opět unikne. Tvůrci se toto schéma snažili ozvláštnit, a tak už nejde o pouhé dopadení a únik, ale o odhalení důkazů a jejich následné popření, které se střídá s výhrou jedné menší bitvy a následnou reakcí zloducha. Obě varianty se střídají tak, aby to nebyla nuda. Nicméně způsob, jakým se schéma stále znovu variuje a vítězství oddaluje, napovídá, že se vyprávění přizpůsobuje počtu daných epizod, a nikoliv naopak. Zjednodušeně řečeno – padouchovi se podaří zvrátit vlastní dopadení právě tolikrát, aby to vyšlo na 13 epizod.
Zatímco zpočátku to vypadá, že série je psychologická detektivka s podtextem superhrdinské otázky, ve skutečnosti je série superhrdinskou otázkou na těle natahované detektivky. Vyřešení samotné otázky přitom nepřinese nic moc nového, co by už nevyplynulo z ostatních defenderovských seriálů. Stále ale platí, že Jessica se víc než na superhrdinské atributy spoléhá na schopnosti klasických žánrových hrdinů, kteří si své vítězství musí tvrdě vydřít a protrpět. Celkově je třetí série Jessicy celkem poutavým rozborem superhrdinského potenciálu, který coby důstojné zakončení hořké marvelovské odnože obstojí.
Souhrn
Jessica Jones odvádí dobrou práci v uvažování nad úlohou superhrdiny, ale průměrnou co se týče vyprávění příběhu.
Zaujal tě tenhle článek? Staň se fanouškem naší facebookové stránky a buď pravidelně informovaný o všech novinkách. Pokud chceš nahlédnout do zákulisí, sleduj nás na Instagramu.