Královská hra 2

Když dostanete zprávu, že váš nejlepší kamarád musí mít do deseti minut pohlavní styk, nebo je odsouzen k sebevraždě uhořením, a momentálně se nachází v místnosti pouze on, vy a vaše slečna, do smíchu vám asi moc nebude. Existuje několik řešení, do žádného se vám moc nechce a čas rychle utíká. Co si tedy vybrat? Necháte kamaráda uhořet? Obětujete se pro tým? Nebo vaše slečna? Co je pro vás menší zlo? Jak se zachováte? Královská hra se rozjela naplno!

Právě tuto zprávu obdržel hlavní hrdina na konci prvního dílu Královské hry. Každý den žákům jedné třídy přichází sms, aby splnili určitý úkol. Když úkol není do půlnoci splněn, trest na sebe nenechá dlouho čekat. Přes počáteční jednoduché úkoly se v prvním díle dostaneme až k těm obtížnějším, po kterých následuje smrt. Zatím celkem čtyřikrát. Žáci jsou proti králi bezmocní, pomoc v nedohlednu a nové úkoly stále přicházejí…

Pokračování by se dalo rozdělit na dvě části. V první půlce se podíváme, jestli vzplane pochodeň a hned vzápětí na nový úkol. Bohužel dosti nezáživný úkol, kde nakonec nedostaneme ani moc zajímavou nebo atraktivní smrt (ne že bych se v tom vyžíval, ale ve stylu Battle Royal je to žádané). Co naopak funguje u plnění úkolu na výbornou, je interakce mezi studenty. Do popředí se dostávají staré a nové křivdy, soupeření mezi kamarády a spolužáky v některých probouzí to nejlepší a v jiných to nejhorší. Hádky, manipulace a vyhrožování jsou na denním pořádku. Nikdo nechce umřít a je napínavé sledovat, kam až se to může vyhrotit.

Druhá půlka je věnována snaze dostat se králi na kobylku přes další úkol. Ten je sice taky nudný, ale díky podezření, že by Král mohl být jeden z žáků ve třídě, je pro posunutí děje nezbytný. Napětí mezi spolužáky stoupá a možnost zjistit totožnost Krále se blíží… Za zmínku určitě stojí i stará známá dvojice policistů, kteří pronesou v celé knížce jeden jediný, vcelku slušný, mortální vtip. Konec nemá takový brutální cliffhanger jako první díl a stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Po dočtení mě napadlo, jestli neměl autor špatné vzpomínky na školu a dospívání. A jestli pro něj Královská hra o smrtích v jedné třídě není určitá forma terapie a smířením se s minulostí.

Co se týče obalu druhého dílu, ten se před svým starším bratříčkem nenechá zahanbit a také nám nabídne něco úplně jiného, než očekáváme podle vnitřku mangy. U parafínové černovlasé dívky (pravděpodobně Čiemi, mohla by to být ale i Kaori) a její shakespearovské kompozice s lebkou, by mě hnedle trápila otázka, zda koupit či nekoupit, kdybych nevěděl, o co se jedná. Obálka prostě hezká není. Na druhou stranu, když jsem se podíval, jak bude vypadat u třetího dílu, můžeme být za tohle ještě rádi. Nenechte se ale odradit zevnějškem, protože jinak je kresba nádherná. Výtvarník Hitori Renda je mistr ve vykreslování emocí, že by se krásně obešel v i bezeslovně zobrazených citoslovcí, které nám Královská hra v hojné míře zase představí.

Ikdyž nám druhý díl naservíruje pouze dva úkoly a minimálně smrtí, nudit se nebudete. Ač je hlavní tahák Královské hry v podobě drsných úkolů a krvavých úmrtí zoufale nenaplněn, díky vzájemným vztahům, napětím a emocím mezi studenty, neztratí vyprávění po celou dobu tempo. Důkaz budiž to, že jsem mangu přečetl na jeden zátah za půl hodiny. Konec je natolik otevřený a napínavý, že se budeme těšit na další díl. Doufejme, že příští díl bude vražednější. Jelikož nás čekají už jenom tři díly a postav je ještě hodně, přání snad bude vyslyšeno.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

• Vydavatelství: Crew
• Scenár: Nobuaki Kanazawa
• Kresba: Hitori Renda
• Překlad: Eliška Novotná
• Počet stránek: 168
• Vazba: brožovaná
• Rozměr: 128×182 mm
• Jazyk: český
• Rok vydání: 2019
• ISBN: 978-80-7449-755-1