Blood of Zeus – Božský nářez

Toto je příběh z dávných časů. Z času mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. A taky z časů, kdy se nejvyšší z bohů řecké mytologie rád za něco převlíkal a chodil na zapřenou. Tu se zjevil jako zlatý déšť, tu jako bílý býček, tu jako krásná labuť. A někdy, když měl náladu přeskočit všechny namlouvací manévry, se mohl zjevit sličné ženě i jako její manžel. A o tom, co se jednoho dne z tohoto ne úplně legitimního mileneckého svazku zrodilo, vypraví nový seriál Blood of Zeus od Netflixu!

Diova neschopnost udržet nástroj lásky v kalhotách tvoří náplň poloviny řeckých bájí a pověstí. Manželských i nemanželských dětí má kolem pětadvaceti a jen půlka z nich má nezředěnou božskou krev. Náš hlavní hrdina Heron pochází z té druhé půlky. Jelikož má ale i tu božskou krev, nečeká ho v životě nic menšího než zachránit světa, najít svojí skrytou sílu, a při tom ještě nakopat pár zadků démonům, obrům a jiné zlé havěti. A taky nenechat bohy, aby se navzájem povraždili. Nelehký úkol pro jednoho človíčka. Na své cestě ale potká i pár přátel, sličnou amazonku a taky občas zasáhne deus ex machina, jeho otec, takže doslova.

A to se nelíbí ostatním olympským bohům. Lehce popostrčit svoje figurky to ano, ale žádné přímé zásahy a rozhodně ne žádné použití blesků. Aby toho nebylo málo, tak Diovi začíná zatápět taky jeho uražená manželka Héra, které s jeho postelovými eskapádami došla trpělivost. Hrozba démonů a konce světa na náladě moc nepřidá. Naštěstí má ale Zeus své potomstvo (název Blood of Zeus má své opodstatnění, ale té druhé krve, té tekutější a červenější, se také dočkáme), které mu bude muset pomoc napravit všechny jeho pošetilosti a hlouposti.

Že vám příběh o přijmutí osudu, pochopení své síly a následné záchraně světa nepřijde moc originální? Ani moc není, cestu hrdiny jste pravděpodobně viděli v tisíci další fantasy filmech a seriálech. Co však dělá Blood of Zeus jedinečnou je překrásná animace, hudba, hlasy postav a láska autorů k řecké mytologii. Heron je vlastně takovou alternativní verzí Hérakla, alespoň co se jeho zrození týče. První půlka příběhu nás seznamí s postavami, dozvíme se většinu motivací a podíváme se i na pár důležitých flashbacků. Druhá je zaměřená na očekávanou bitvu, kde se rozhodne o osudu všech.

Blood of Zeus patří do žánru anime. Přesněji řečeno amerického anime, ale můžete si pustit i japonský dabing. Svým vizuálním stylem a zobrazením násilí se hodně podobá dalšímu originálnímu seriálu od Netflixu, ke Castlevanii (má už tři řady a je absolutně boží), které dělalo stejné animační studio. Seriál rozhodně není pro děti. Lítají tu useknuté hlavy a končetiny, stříkají gejzíry krve, ultranásilí je všudypřítomné a nepamatuji si díl, kde by někomu nepropíchli mečem nebo šípem skrz ústa hlavu. Castlevanii to ale nepřekoná, ta je v tomhle ohledu vyhrocenější.

Jak bylo řečeno výše, tak Blood of Zeus vyniká opravdu krásnou vizuální stránkou. Výrazné, často až neonové barvy sedly překvapivě řecké mytologii jako amfora na zadek. Akční sekvence jsou přehledné, dynamické a opravdu epické. Celá hlavní bitva je našláplá a je radost jí sledovat. Vynikají tam hlavně obři. Ti vypadají jak Lovecraftovi prastaří bohové a na obraz, jak kráčí mořem při zapadajícím slunci, jen tak nezapomenete. Co se drží vizuálu hned za patami, tak hudba. Ta se drží na špici soundtracků seriálové tvorby. Mnohohlasé smíšené chorály se tu střídají s jemnými a tklivými tóny flétny nebo houslí a rozněžní srdce nejednoho posluchače.

Co vás ale moc nerozněžní, tak Heron. Se svojí andělskou tvářičkou si asi svoje příznivce najde, nicméně bych si hlavní postavu představoval více sympatickou, a ne tak jalovou. Jeho ustavičné stěžování, jak s ním osud vyjebal, člověk nepotřebuje slyšet každých pět minut. I když s ním teda opravdu vyjebal. Postava Amazonky mi zase přišla lehce nevyužitá. Příště bych se rád dozvěděl i o její minulosti. Jestli mi ale lidské postavy přišly nesympatické a nevyužité, tak to tvůrci vynahradil u bohů. Ti byli perfektní. Hlavně Héra a její intriky, mocný Zeus nebo třeba sympatický Hermes. Olympští bohové to nandávají lidským figurkám na všech frontách a radši jsem trávil čas s nimi než s lidmi. A nemůžu zapomenou na antihrdinu Seraphima, ten je parádní!

Kdo má rád řecké báje a pověsti (existuje někdo, kdo je rád nemá?), bude se mu seriál líbit. Ikdyž autoři s antickou mytologií nakládají leckdy dost volně a alternativně, na kouzlu mu to neubírá. Akční sekvence jsou epické a kulervoucí a v kombinaci s úchvatnou vizuální stránkou vytvořili autoři jeden z nejzábavnějších seriálů tohoto roku. Jen se mi teda párkrát zdálo, že scénáristé trochu předělali, nebo dokonce úplně vykradli některé části proslovů z Hvězdných válek. Zvláštní. Ale ve výsledku nepodstatné. Na konci byl možný náznak na pokračování, tak doufejme, že bude. Jo a je tam sovička Bubo!