Sherlock – Skandál v Belgravii – 1. část

Po dramatickém setkání s Moriartym si Sherlock s Watsonem mohou snad na chvíli oddechnout. Nebo ne? Sherlockova hvězda totiž i díky Johnovu blogu stoupá a jeho hloupý bratr Mycroft se ho snaží uvrtat do delikátního případu, který se stane mnohem větší výzvou, než nejlepší detektiv světa čekal.

Vzhledem k tomu, že následující řádky se věnují již čtvrté knize ze série, budu předpokládat, že již víte, co čekat. Čímž bych si mohl usnadnit práci a napsat, že vás opět čeká to samé. Ale to by nebylo fér, tak to nějak rozvedu.

Sherlock v manga provedení funguje jako krásná vzpomínka na seriál. Každý nový díl, který vezmu do ruky, mi připomíná to dobré, co jsem na něm měl rád. Nespornou výhodou mu tedy je, že zatím stále opisujeme ty části, kdy jsme seriál všichni považovali za jedinečný až úchvatný. Konkrétně tedy Skandál v Belgravii, začátek druhé řady, tedy ještě dva díly od jistého sešupu kvality, který přišel v třetí řadě.

I tentokrát stránky ubíhají v příjemném tempu, takřka až kvapem, protože Skandál v Belgravii je zkrátka povedená záležitost. Chemie mezi ústřední dvojicí funguje i na papíře a jejich hašteření nepostrádá zábavnost a glanc ani v komiksu. Sherlockova dedukční metoda jako by byla pro stránky komiksu stvořená, pár okýnek, trocha textu a úplně jednoduše sledujete jeho ojedinělé myšlenkové pochody.

Scénáři nechybí, díky jeho seriálovému předobrazu, hravost a nápaditost a ve správných chvílích má spád. Připočtěte si k tomu přítomnost tajemné a nesmírně zajímavé femme fatale Irene Adler, kolem které se točí ústřední zápletka a máte další plus. Zkrátka, co se vám líbilo v televizi, by se vám zákonitě mělo líbit v manze. U mě to tak funguje na 100 %.

U kresby stále platí, že až na specifické vyhotovení očí, jde vlastně o vcelku realistické převedení. Tedy na kolik to jde prohlásit o černobílém provedení. Ale jednotlivá okénka kopírují scény a postavy odpovídají svým předobrazům. Mnohdy mi přijde, že tak koukám na jakési storyboardy, kterými se před natáčením řídili kameramani. A je to asi lépe, než kdyby se kreslíř Jay pustil do nějakého experimentování a snažil se látku ozvláštnit nějakou přebujelou invencí.

Jak jsem psal, Sherlock jako manga funguje jako krásné připomenutí, proč jsem alespoň do druhé řady seriál doslova miloval. Během čtení člověk pocítí v podstatě okamžitě chuť si seriál pustit znovu. Protože to charisma, které se podařilo tvůrcům vštípit do jeho televizní podoby, se přeneslo úplně stejnou měrou na stránky komiksu. Škoda snad jen, ač to působí logicky, rozdělení do dvou částí. Ale to je spíš povzdech člověka, který chtěl celý příběh zhltnout najednou, než vážně míněná výtka.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

  • Nakladatelství: Crew
  • Počet stránek: 196
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 145 x 215 mm
  • Jazyk: český
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Rok vydání: 2020

Libor Pokorný

I am one with the Force and the Force is with me!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Solve : *
23 + 29 =