Balónky oběšenců a další hororové příběhy

„Všichni se tady vznášíme. Budeš se vznášet taky…“, řekl klaun Pennywise a ukousl Georgiemu ruku. Jak to tak vypadá, velmistři hororu mají pro létající balonky slabost. Stephen King udělal z červeného balonku symbol pro klauna v knize To. Džundži Itó to vytunil ještě o pár levelů víc a udělal z balonků rovnou vraždící a lidi lovící monstra. Takže až si zase jednou půjdu po ulici a uvidím v kanálové výpusti vznášet se červený balonek a na nebi plout mojí nafouklou hlavu, budu mít hodně velký dilema, jestli si dát radši koupel ve splašcích s klaunem nebo se nechat oběsit.

Balonky oběšenců a další hororové příběhy je sborník deseti hororových povídek od japonského spisovatele a kreslíře mangy Džundži Itóa. Povídková manga se původně měla jmenovat Chvění. Kvůli copyrightu na anglický název Shiver – Chvění se nakladatelství Crew přiklonilo k pojmenování knihy podle jedné povídky. Což nakonec nebylo vůbec na škodu, protože současný název má podle mě větší náboj než původní. Kromě deseti povídek obsahuje manga i původní náčrtky, rozepsané nápady a komentář ke každému příběhu. A bylo velice zajímavé se v komentářích podívat do mysli autora, kde a jak získal inspiraci při psaní. Itó je u nás známý především díky komiksu Ryby – útok z hlubin o smrtících rybích příšerách, a třídílné sérii Spirála o posedlosti k tomuto magickému tvaru.

Co mě na knize zaujalo hned na začátku, byl obal. Mistrovský dílo. Aspekty všech deseti povídek zakomponovaný do jedné velké inscenace létajících balónků mi přijde prostě geniální. Doceníte a pochopíte jej ale až po přečtení celé knihy. Hlavní motivy sbírky je smrt, postupná zkáza, konec světa a fyzická odlišnost. Žádná povídka nemá vyloženě šťastný konec (u povídky Velectění předkové záleží na tom, komu fandíte). Jestli je v něčem Džundži Itó přeborník, tak v postupné psychické a fyzické proměně člověka z normálního stavu do stavu šílenství. To bylo skvěle zachyceno v povídce Dlouhý sen, kdy pacient v nemocnici prožíval v krátkém spánku roky snového života a postupně ho to více a více měnilo.

Ústřední povídka Balónky oběšenců, podle které má sbírka jméno, mi přišla nejoriginálnější. Obrovské létající balónky s vaším obličej se vás snaží chytit do smyčky a oběsit vás. Zkáza a apokalypsa v celém Japonsku, kdy se nespočet balónku vznáší na obloze s oběšenci a další hledají svoje lidské protějšky, byla dokonána. Naopak za nejděsivější považuji povídku Modelka. Slečna Fuči, profesionální modelka, je nakreslena Itóem tak dokonale děsivě a znepokojivě, že jsem s ostatními postavami soucítil v jejich nervozitě z její přítomnosti.

Jestli jsem měl u mangy Ryby pocit, že doslova ze stránek cítím zápach ryb a zkažených těl, u povídky Tuk jsem přímo hmatatelně cítil všudypřítomný olej a odpornou mastnotu, která odkapávala ze všech nasáklých obrázků. Nechutnější a zároveň tak perfektně realisticky zachycenou povídku plnou mastnoty, tuku, špíny a nechutnosti jsem snad ještě nečetl. Pupínkový útok tukolávy z Goróa mě bude dlouho strašit ve snech. Pobavilo mě, že se autor na konci v komentáři omlouvá čtenáři, že tento odporný příběh do sbírky zařadil.

Povídky jsou to velice čtivé a pro čtenáře hororů rozhodně přitažlivé: Gramofonová deska nahraná mrtvou zpěvačkou. Podivuhodná nemoc a vzdušnicové dírky. Tak trochu neobvyklá krása modelky a její žraločí zuby. Obrovské balonky a jejich provazový motiv. Jaké by to bylo býti marionetou. Dokonalé zachycení krásy. Dlouhé snění a existenciální krize. Víc hlav, víc ví. 100% zatukovanost. A poslední bonusový příběh, kde se vrátí stará známá a pomůže v kariéře kolegyni modelce. Každá povídka měla něco do sebe. Kdyby si měl vybrat tři nejoblíbenější, tak to budou určitě Balónky oběšenců, Dlouhý sen a Tuk. Ty na mě zapůsobili nejvíc, ať už příběhem nebo celkovým výtvarným ztvárněním. Za nejslabší považuji Desku z bazaru. Její zařazení na začátek beru jako povídku na rozjezd. Přijdou lepší.

Balónky oběšenců a další hororové příběhy je vynikající výběr příběhů z pera Džundži Itóa, který je v hororovém odvětví legenda. Příběhy to jsou strašidelné, děsivé a znepokojivé a velice snadno se vám zaryjí pod kůži. Doporučuji si číst v noci, když budete sami doma. Nejlépe, když bude venku zuřit bouře a větve stromu vám budou ťukat na okno. K tomu si pustit trochu hudebního expresionismu a pocit děsu a hrůzy bude dokonalý. Nezapomeňte ale hlavně zkontrolovat, zda se něco neschovává pod postelí! Doufejme, že se v budoucnu dočkáme dalších přeložený Itóvých povídek nebo románů.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 388
• Vazba: brožovaná
• Rozměry: 215×145 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Anna Křivánková
• Rok vydání: 2019