Šestka – komiksové Stranger Things dál váznou v průměrnosti

První komiksový výlet do světa Stranger Things jsem protrpěl, jak se můžete dočíst v mé recenzi Stranger things – Druhá strana. Proto si možná říkáte, jestli jsem masochista, že se vracím dobrovolně do téže řeky? Možná trochu, ale zaprvé nerad odcházím od „rozdělané práce“ a zadruhé jsem především optimista. Doufal jsem, že se Šestkou se tato série zvedne a mile mě překvapí. Bohužel jsem se spletl.

Ale abych přeci jen začal radostněji, k nějakému posunu došlo. Druhá strana byla žalostně nezajímavá nuda, Šestka má přeci jen pevněji rámovaný příběh, který má konec, začátek a nějaký lehce dynamičtější průběh. Díky tomu série vybředla z podprůměru a nyní kotví ve vodách obyčejné průměrnosti.

Komiks přináší téma, které je zpracováno i knižně (a údajně lépe, já jsem nečetl) v díle Temný experiment. Nahlédneme tedy za oponu Hawkinsovy laboratoře, vládního zařízení, které pracuje s nadpřirozeně nadanými dětmi. Telekinetiky, jasnovidci, nebo těmi, které ovládají oheň a podobně. V centru dění se ocitá mladá slečna Francine nadaná drobnou jasnozřivostí. Díky tomu třeba její rodiče vyhrají v loterii, nicméně další podobné velké trefy nepřicházejí, a tak se dívka dostává pod tlak svého tyranského otce. Rodinná situace jí nažene do náruče mladíka, který jí odhalí existenci tajného projektu, který takto nadané děti rozvíjí.

Francine odejde, přijme svou novou identitu schovanou pod číslo 6 a s dalšími začíná rozvíjet své schopnosti pod taktovkou známého doktora Brennera. I když se zdá na začátku vše v pořádku a péče o svěřence upřímná, brzy přetvářka mizí a je jasné, že zařízení, ani doktor Brenner nejsou tím, čím se zdají být…

Jednoduchá premisa přináší, jak jsem už psal, vskutku jednoduchý příběh. Jednotlivé epizody na sebe reagují, takže se něco stane, což vyvolá další dění, a staví se tak ne moc složitá linka, která nemůže ničím překvapit. Rozhodně ne příjemně. Naopak, když se snaží autorka rázně čtenáře probrat z letargie tím, že se na asi dvou stránkách objeví Jedenáctka, nepůsobí to svěže jako fajn mrknutí, ale jako rána kladivem. A hodně zbytečná, což ještě víc ilustruje jakousi nemohoucnost přijít s něčím zajímavějším.

Postavy pak v takovém příběhu nemají šanci víc zaujmout, protože v šablonovitém a krátkém příběhu není prostor pro nějakou hloubku a dokreslení motivací. Připočteme-li k tomu, že děj je od začátku do konce předvídatelný, tak ve výsledku nějaká jednoduchá čtivost je svým způsobem aspoň malým vítězstvím.

Kresba Edgara Salazara mi sedí víc než Marinova exprese v Druhé straně. Minule mi výtvarná stránka hodně neseděla, což bylo asi dáno tím, že postavy tolik známé, přenášela na papír tolik nepovědomým způsobem, až mi to přišlo jako karikatura reálných předloh. V Šestce Salazar postupoval přeci jen tradičněji, což je pro oči příjemnější.

Skutečně nadprůměrnou věcí tak zůstává pouze obálka s předěly mezi kapitolami, které vytvořil kreslíř Kyle Lambert a další. Propracované a realistické kresby skutečně zaujmou a jako jediné snesou přísnější měřítko. Ale i zde si tvůrci neodpustili jít na sílu na ruku fanouškům a vrazili na předěl Jedenáctku, což vzhledem k její v podstatě nulové roli nedává smysl. Respektive někdo v nějaký zasedačce řekl něco jako: „Musíme tam někam vecpat Jedenáctku, lidi z toho budou vydřený.“ Nebudou. Vzhledem k tomu, že se v komiksu objevuje s razancí a delikátností kopance do koulí, tak fakt ne…

Což ve finále přesně ilustruje to, co Šestka skutečně je. Jenom další merch, který má přisypat korunky do kasičky těch, kteří žijí z úspěšné značky Stranger Things. Prostinký příběh nijak zvlášť neobohacuje univerzum. Nepřinesl zvrat, ani postavu, které by byly nějakým způsobem zásadní a jeho existence není podmíněna ničím jiným než, že ta sněhová koule se musí valit dál a růst stůj, co stůj. Naštěstí je komiks tenký jak silueta Twiggy, pročtete ho rychle a na těch pár stránkách se tak trochu něco děje. Takže třeba na zabití času při čekání na autobus dobrý. Jinak vhodné jen jako vycpávka do knihovny pro ty nejoddanější fandy Stranger Things.

Za recenzní výtisk děkujeme Nakladatelství CREW.

  • Nakladatelství: Crew
  • Počet stránek: 96
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 168 x 258 mm
  • Jazyk: český
  • Překlad: Kateřina Tichá
  • Rok vydání: 2020

Libor Pokorný

I am one with the Force and the Force is with me!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Solve : *
39 ⁄ 13 =