Star Wars – Vzestup Skywalkera – Fandom vrátil úder

Pryč je ta doba, kdy fanoušci museli zkousnout některá nepopulární rozhodnutí filmových tvůrců, což napomohlo kvalitnímu filmu. Současnost přeje fanouškovským ohlasům a ústupům jejich reakcím. U tak sledované značky, jako jsou Star Wars, se tomuto nešvaru nedalo vyhnout. Předchozí díl, Poslední z Jediů, byl výsledkem série dost nepopulárních a odvážných rozhodnutí, které mohla posunout sérii o dost dál. Můžeme se domnívat, zda se ve studiu skutečně jen zalekli vlny hejtu, které tím tvůrci přivolali, v každém případě představuje třetí díl poslední trilogie s podtitulem Vzestup Skywalkera bizarní krok zpět.

Už od prvních minut se zdá, že tvůrci v podstatě rezignovali na stanovenou kontinuitu a vhodili do děje staronového padoucha, jehož v rychlosti ustavili jako zdroj všeho zla, které se v nové trilogii událo. A to je jen jedna ze změn, jimiž tvůrci resetují dosavadní děj. Každá odvážnější změna, kterou Poslední z Jediů přinesl, je vrácena do statu quo. V rámci trilogie tak film přináší poněkud nekonzistentní příběh a motivy, které nejsou významově ani koncepčně uzavřené, ale ani rozvíjené. Zkrátka už se s nimi z filmu na film nepracuje. Pryč je vztahová linka s rebelkou Rose, již fanoušci nepřijali kvůli vzhledu, i komplexní vyobrazení společnosti v galaxii. Rose, předtím ustavená jako důležitá postava minimálně pro Finna, je zde vedlejší figurou s naprostým minimem prostoru. Sama o sobě představuje dost děsivý ústupek a ještě děsivější precedens, kdy se rasistům a rádoby odborníkům na všechno dává prostor diktovat, jak se má dělat film.

Vývoj postav, který Poslední z Jediů načal, se vrátil zhruba tam, kde ho nechal film Síla se probouzí, a zůstal pouze motiv Reyina odolávání temné straně. Navíc naprosto lajdácky zmizela jedna z nejvíc šokujících voleb Posledního z Jediů, již se bohužel nesluší prozradit v recenzi. Je to změna šitá dost horkou jehlou a v daném kontextu nedává příliš smysl. Trilogie je tak až trestuhodně nekonzistentní, a dost možná by bylo inspirativnější a zábavnější sledovat film, jenž navazuje koncepčně na Posledního z Jediů, než film, který reálně vznikl.

Vzestup Skywalkera se uchýlil k epizodickému vyprávění, kdy postavy cestují z planety na planetu a dílčími úkoly se posouvají k hlavnímu úkolu, jímž je nalezení císaře. Postup vypadá tak, že na planetě A najdou vodítko k planetě B, a tak dále, dokud film nedospěje tam, kde si tvůrci byli zřejmě jistí, že není co zkazit – k opakování stejných vzorců, které využila původní trilogie. Film přitom vypadá víc jako dobrodružná komedie, k jejímuž sledování vlastně ani nepotřebujete první dva díly. Přibylo infantilního humoru a sitkomových slovních přestřelek mezi Finnem a Poem, kteří ve filmu slouží jako komická složka. Zatímco předchozí díl dal každé z postav vlastní linii a postavil je tak na jednu rovinu, Vzestup Skywalkera všechny zúčastněné staví jako podporu hlavní i milostné linii filmu; jedinými důležitými motivy jsou vypátrání a zneškodnění Palpatinea a završení komplikovaného vztahu mezi hrdinkou a padouchem. Obojí má na starosti Rey. Vzestup Skywalkera je v zásadě výsledek tvůrčí a produkční neodvahy.