Storm : Kroniky Pandarve

Vraťme se zpátky v čase do osmdesátých let, kdy akčním filmům a komiksům kralovali testosteronem překypující hrdinové, jejichž hlavním úkolem bylo zachránit svět nebo polonahou krásku v nesnázích, při tom rozmlátit pár hlav a u toho utrousit alespoň jednu macho hlášku za minutu. Do doby, kdy hlavní ničemové nemuseli mít pochopitelný důvod pro svoje konání a chování, ale stačilo, že byli skrz na skrz zlí a bažili po větší moci a síle na úkor všeho. Do těch starých dobrých let, kdy rakouský svalovec ještě mluvil s úděsným přízvukem (ne že by to teď bylo o moc lepší) a Rocky se teprve rozehříval po jízdě na italském hřebci.

Storm: Kroniky Pandarve, dítko scénáristy Martina Lodewijka a kreslíře Dona Lawrence, je svazek pěti původních sešitů vycházejících v letech 1983 až 1985 z celkových jednadvaceti příběhů z planety Pandarve. První sešit Kroniky Pandarve je ale ve skutečnosti až desátý příběh o dobrodružstvích hrdiny Storma. O začátcích hlavního hrdiny se toho bohužel moc nedozvíme, jen v lehkých náznacích se v průběhu čtení dopátráme, že Storm byl astronaut asi z 21. století, který se svojí lodí ztroskotal na planetě Jupiter a díky časové anomálii se dostal milion let do budoucnosti.

Příběh začíná na Pandarve, kde hlavní zlosyn Marduk přenese pomocí paprsku Storma a jeho společnici, poeticky nazývanou Zrzka, na svojí planetu. Každý sešit obsahuje jedno ukončené dobrodružství, které Storm a Zrzka po cestě po Pandarve zažívají. Dohromady ve volné návaznosti tvoří jeden ucelený příběh o Mardukových plánech s hlavním hrdinou Stormem. Příběhy to jsou sice jednoduché, dalo by se říci až naivní, ale velice akční, zábavné, napínavé a nemají žádná hluchá místa. Zvraty a nečekané situace se tu taky najdou.

Kromě začátku na matičce Zemi se příběh odehrává na Pandarve ve vnějších oblastech Vesmíru. Pandarve je sluneční soustava a planeta (tady si autor vybírá, jak se mu to zrovna hodí), kde pravidla a zákony platící v celém kosmu jsou ohýbány a lámány tak, aby mohlo být skutečné opravdu cokoliv. V atmosféře můžeme tedy kromě pirátských korábů, balónů a vzducholodí vidět i plující velrybu nebo vznášející se asteroid. Je to svět, kde o Newtonově gravitačním zákonu nikdy neslyšeli a kde se může člověk v klidu nadechnout při výletě mezi planetami. Není tady problém naskočit na windsurfing a pomocí vzdušných proudů a vodních výparů se pohybovat mezi planetou a jeho satelity. Pandarve je planetární systém plný krásy, divů, kouzel a samozřejmě i všudypřítomného nebezpečí.

Kromě sympatického svalovce Storma a spoře oděné bojovnice Zrzky (za celou dobu vystřídala asi dvacet outfitů a jenom jeden byl bez výstřihu) se do party hrdinů přidá ještě Pandarvan Nomád, bezvlasý namakanec s červenou kůží. Kromě této ústřední trojice a hlavního nepřítele Marduka, se v příběhu vyskytuje velké množství vedlejších postav a mimozemský ras. Hospoda ve Vertiga Bas by mohla konkurovat kantýně v Mos Eisley, co se do různorodosti návštěvníků týče. Don Lawrence si dal na kresbě mnoha různých ras opravdu záležet a jeho představivosti se meze nekladly.

Ač jsem si myslel, že hlavní hláškař bude Storm, tak Nomád ho překonává o sto honů. Kde se Storm vyžívá spíše ve tvrďáckých hláškách, tak Nomád sází jednu suchou a trapnou průpovídku za druhou. Jeho humor použitý v těch nejnevhodnějších situacích mi přirostl k srdci a dokázal vždy pobavit. Vlastně většina obyvatel Pandarve se v tomto směru dosti realizuje. Humorné hlášky srší jedna za druhou a celý komiks je jimi narvaný až k prasknutí. Nejsou snad dvě stránky, kde někdo neprohodí fór, a obzvláště kniha Zabiják z Eribanu se hemží tolika mortálními vtipy, že jsem se musel smát po celou dobu. Dost pobavil také vůdce povstalců, který jako by z oka vypadl Fidelu Castrovi. Tuto podobu ještě umocňoval fakt, že ostatním říkal soudruzi.

Vizuální stránka komiksu je prostě geniální. Don Lawrence (dej Marduk pokoj jeho duši) vtiskl svojí překrásnou detailní a barevnou kresbou příběhu život. Každý obrázek je dopodrobna vypiplaný, ať už se jedná o krajiny, oceány, údolí nebo samotné postavy a bizarní tvory na Pandarve. Z tohoto grafického románu, kde je každý panel nebo okno opravdové umělecké dílo, bych si z fleku nechal udělat plakát a pověsil si ho nad postel. Nádherné snové výjevy a realistická kresba dokazují, že je Don Lawrence jeden z největších komiksových umělců, jehož dílem a odkazem se nechala inspirovat generace výtvarníků.

Jedinou výtku mám ke komentářům, které se občas vyskytují v oknech obrázků. Párkrát se stalo, že bylo nutné dovysvětlit, co se právě odehrává mimo okno, aby se posunul děj, a na tom není nic špatného. Ve většině případů je ale popisováno to, co se právě děje na obrázku. Například máme okno, kde je perfektně do detailu Lawrencem vykresleno, jak se s nesmírnou silou dere voda ven z kanálů a k tomu je připojen dosti zbytečný komentář: Voda se všude kolem dere s nesmírnou silou! Jakoby si Lodewijk nebyl jistý, jestli ten obrázek pochopíme, tak nás radši vezme za ručičku a provede nás komiksem, tak aby nám bylo vše jasné.

Nevybavuji si z poslední doby, že bych se u něčeho tak moc bavil a nasmál jako u komiksu Storm: Kroniky Pandarve. Pět svižných příběhů s jednoduchou zápletkou spojených do jednoho velkého sci-fi dobrodružství na planetě Pandarve je zábavná oddechovka, od které ale nečekejte nic víc ani míň, než tento typ žánru nabízí. Podivuhodné příběhy Martina Lodewijka spojené s překrásnou kresbou Dona Lawrence příjemně odsýpají a nenudí ani chvilku. Pro lepší autenticitu osmdesátek si doporučuji ke čtení pustit do pozadí hudbu od kapely Queen, která se osvědčila jako soundtrack už ve filmech Flash Gordon nebo Highlander. Doufejme, že se do budoucna dočkáme pokračování této jedinečné série z planety Pandarve.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 248
• Vazba: brožovaná a vázaná
• Rozměr: 260×190 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Ľudovít Plata
• Rok vydání: 2019