Berserk 3 – Ještě větší masakr, než jsme čekali

Obávaného černého rytíře Gutse jen tak něco na lopatky nepoloží. Když nebudeme počítat kurtizánu z prvního dílu, která se při aktu lásky změnila v démona, nepovedlo se to v průběhu dvou knih zatím nikomu. Teď by se to ale mohlo podařit krutému hraběti. Ten v minulém díle ukázal svojí pravou tvář a v podobě odporného slimáka, nebo co to vlastně je za stvoření pekel, si Gutse pěkně podal. Alespoň se to tak dá usuzovat podle jeho zničeného těla, pusy otevřené dokořán a nepřítomného pohledu, za který by se nemusel stydět hospodský štamgast po patnácti pivech. A jestli se z toho náš hlavní hrdina dostane, se můžeme dozvědět v manze Berserk 3!

Gutse od smrti naštěstí zachrání dvě nepravděpodobné figurky, Puck a Terezie. Malý elfík se rozhodne, že už ho nebaví zastávat roli pouze léčitele. Pustí se do akce a díky Behelitu odvede od Gutse hraběcí pozornost. Mezitím se nečekaně zjeví Terezie, Guts jí využije jako rukojmí a napere to kanónem přímo hraběti do obličeje. Řinoucí se krev z hraběte a jeho srdceryvné nářky bohužel aktivují Behelit. Ten je přenese do prostoru jiné dimenze a na scéně se objeví Boží ruka. Pětice démonů, každý se svojí specifickou a hrůzostrašnou vizáží, zaujme na první pohled. Ale pozornost na sebe strhne hlavně ten okřídlený netvor, jehož Guts nazývá Griffith.

Konfrontace Gutse s Boží rukou nám odhalí, že to není jejich první setkání. Rozhodně se už potkal s Femtem, jehož znal v minulosti jako smějícího se mladého muže jménem Griffith. Dnes se už nazývá jinak a svým chlípným úsměvem a slizkým vzezřením, nepřipomíná ani trochu toho bělovlasého mladíka. Ani Guts už není tím, co býval. V jeho minulosti se muselo stát opravdu hodně zlého a špatného, že se stal monstrem, co seká nožem do hlavy otce v přítomnosti jeho malé dcerky a usekává hlavy mečem, který má v puse. Ikdyž to druhé náš berserk pravděpodobně dělal už dávno před tím, než přišel o ruku a oko.

Guts se překonává ve své absolutní bezcitnosti a neschopnosti špetky empatie. Představte si, že vám shoří barák, umřou všichni vaši milovaní, přijdete o všechno a jako hromádka neštěstí klečíte a brečíte nad tím, jak s vámi osud vyběhnul. A pak k vám přijde člověk, hodí vám k nohám nůž a řekne: „Jestli tě to sere, tak si vezmi život.“ No tak to je přesně Guts. Samozřejmě k tomu ještě přidá pár poznámek o tom, že se můžete v pekle setkat s vašimi rodiči. Ale stejně jako v minulém díle i v tomhle nám Guts ukáže na malou chvilku záblesk emocí. Snad uvědomění, že se stal stejným monstrem, které zabíjí. Nebo smutek či vzpomínka na doby dávno minulé

A právě o Gutsově minulosti a jeho šermířských začátcích se dozvíme už v tomto díle, který funguje jako skvělý most mezi přítomností a minulostí. Přítomnost se zabývá finálním bojem s hrabětem a setkáním s Boží rukou. Minulost nám načne příběh s názvem Zlatý věk o Gutsově mládí, setkání s Griffithem a událostech, které vedli k jeho přidání se k Boží ruce. Oba dva příběhy jsou skvělé a mísí se v nich fantastická akce s překrásnou kresbou a trochou toho emotivního koření a brutality. Pro milovníky temné fantasy a znepokojujících hororových příběhů jako dělané.

Detailní a dynamická kresba nezklamala ani tentokrát. Některé scény jsou krvavější a brutálnější než v předchozích dílech. Ze všech, a že jich je hodně, musím vyzdvihnout především Gutsův amok s hlavou a nožem, a ženu hraběte a její obětování. Samozřejmě scéna, kdy má Guts svůj obří meč v zubech a usekne hraběti hlavu, patří taky k těm legendární. Boží ruka vypadá opravdu děsivě a Griffith se svým hadím okem a jemnými rysi vytváří kontrastní ďábelský dojem. Na jeho nechutně vilný pohled jen tak nezapomenete. Hlavně ve srovnání s jeho vzhledem v dřívějších dobách.

Zlatý věk je to, co především proslavilo mangu Berserk. O jeho popularitě svědčí seriál Berserk z roku 1997 a trilogie z let 2012-2013 (doporučuji), které se tímto obdobím zabývají. Jedná se o nejkrutější, nejbrutálnější a nejtemnější příběh, který můžete v manze najít. Na konci tohoto příběhu budete s otevřenou pusou koukat do blba a s pocitem totálního zmaru, smutku a neštěstí budete zoufale hledat cokoliv, co vám zvedne trochu náladu. Rozhodně si pak nepouštějte Hrob světlušek. Doufám, že jsem vás navnadil na další díl, protože vše, co se zatím odehrálo, byla jen předehra pro Zlatý věk, o kterém se více dozvíme už v příštím díle!

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Crew.

  • Vydavatelství: Crew
  • Scénář: Kentaró Miura
  • Kresba: Kentaró Miura
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Počet stránek: 236
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměr: 151×215 mm
  • Jazyk: český
  • Rok vydání: 2020
  • ISBN: 978-80-7449-967-8

Jan Vítů

Ó fretná chrochtobuznosti, tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem. Tak bacha na to!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Solve : *
7 − 3 =