Sherlock : Studie v růžové

Pokud jste se dostatečně nenamlsali „moffatovského“ Sherlocka s tváří Benedicta Cumberbatche, nebo se vám naopak nelíbí, kam se dostal v posledních dvou řadách, vraťte se ke Studii v růžové. Tentokrát v komiksové podobě. Tedy, abych byl přesnější, v podobě mangy. A vezměte ji do ruky i v případě, že vás seriál minul.

Já se řadím k těm, které už třetí a čtvrtá série britské netradiční detektivky tolik nebavila. Respektive je i vlastně zklamala. Proto na mě čtení Studie v růžové působilo jako osvěžující sprcha, která mi připomněla, v čem byl šmrnc Sherlocka na jeho samém začátku.

Však se taky jedná o důsledné převyprávění úvodní epizody. Příběhově jde manga na dřeň. Ze seriálu jeho tvůrci Steven Moffat a Mark Gatiss, kteří jsou i scénáristé komiksu, vyextrahovali dynamické dialogy, čímž čtenáře vtáhli do akční jízdy, která zleva doprava uteče jedna dvě. Má to totiž vtip, spád i dostatečnou dramatičnost. A charisma obou hlavních postav Sherlocka Holmese a Johna Watsona se podařilo přenést i do dvourozměrného prostředí. Třeba Holmesovy dedukce a jízlivosti mě bavily v manze úplně stejně jako v TV.

Navíc se černobílá kresba, kterou stvořil u nás neznámý ilustrátor působící pod přezdívkou Jay., nepouští do experimentů a sází na velkou podobnost s reálnou předlohou. Jinými slovy i z papíru na vás kouká Cumberbatch s Martinem Freemanem, což napomáhá tomu, že vše, co fungovalo v televizi, nyní funguje i ve světě bublin.

Když bych tedy měl shrnout tyto odstavce, mohu s klidným svědomím napsat, že pokud vás strhla úvodní epizoda Sherlocka v seriálové podobě, mangu zhltnete na posezení. Ale může kreslená podoba tohoto příběhu oslovit ty, kterým se seriál vyhnul?

Každopádně!

Kvalitní atributy mangy se s neznalostí předlohy nemění. I bez lásky či náklonnosti k seriálu jde totiž o kvalitní čtivo, které přináší do jisté míry strhující příběh. V jeho středu stojí netradiční hlavní hrdina, jehož odlišnost má čtenář možnost srozumitelně nasát, stejně tak mu nedělá problém se vcítit do „sidekicka“ doktora Watsona a pochopit, proč se tak rychle k Sherlockovi upnul.

Aktualizace příběhu pro 21. století probíhá srozumitelně a je snadné přistoupit na hru, že Holmes je geniální, ale asociální sociopat v jakékoliv době. Akorát zápisník vyměnil za mobil a noviny za internet. Např…

Navíc, oproti milovníkům seriálu, mají předlohou nepolíbení velikou výhodu v tom, že si mohou užít zápletku naplno. Ta nabízí napětí až do poslední stránky a vyvstalé otázky můžou do publikování dalšího dílu trápit jejich mysl. A to je určitě velké plus, protože záhady patří k Sherlockovi stejně jako hra na housle k jeho přemýšlení. Samozřejmě může se taky stát, že po prolistování Studie v růžové podlehnou vábení sherlockovských minisérií a do novodobé klasiky od BBC se pustí taky. Ale to už patří k riziku a rozhodně se tím nic nezkazí.

Protože ty, co už Sherlocka viděli, sice příběh nepřekvapí, ale jak jsem psal výše, kouzlo předlohy se nevytratilo. Naopak vám ho tato manga spíše připomene. Snad pokud jste skutečně velmi konzervativními příznivci díla Agathy Christie a velkým obloukem se vyhýbáte všemu, co zavání kolem této ikony novotou a aktualizací, obcházejte i toto dílo velkým obloukem. Jak jste obcházeli i seriál, předpokládám.

Za recenzní výtisk děkujeme Vydavatelství Crew.

Podrobné informace o komiksu:

• Vydavatelství: Crew
• Počet stránek: 210
• Vazba: brožovaná
• Rozměr: 145 x 215 mm
• Jazyk: český
• Překlad: Anna Křivánková
• Rok vydání: 2018

Zaujal tě tenhle článek? Staň se fanouškem naší facebookové stránky a buď pravidelně informovaný o všech novinkách. Pokud chceš nahlédnout do zákulisí, sleduj nás na Instagramu.