Predátor: Kořist (Prey) – Les jako zbraň

Legendární mimozemské monstrum se dočkalo už celkem sedmi filmů, přičemž bylo na mimozemského lovce nahlíženo z několika perspektiv a základní vzorec vyprávění prošel několika interpretacemi. V prvním filmu byl jen stěží uchopitelnou hrozbou, která neměla jasně viditelný tvar, a fungoval jako perfektní hororové monstrum. Druhý film šel v podstatě stejnou cestou, jen vyměnil prostředí neprůhledné džungle za prostředí násilím zmítaného velkoměsta. Dvojice filmů Vetřelec vs Predátor se zase pokusila dát lovcům z vesmíru pozadí a určitý polidšťující prvek. Tento krok měl za následek především to, že predátora zbavil aury tajemného zla a udělal z něj vesměs nudného bouchače, fanaticky sledujícího určitý rituál.

Zdroj: IMDB

Antalovi Predátoři vrátili monstrum do původního vzorce party vyděšených drsňáků v neprostupné džungli, nepřekročili však stín variace na originál; film v podstatě ukazuje to, co jsme viděli dříve a lépe. Predátor: Evoluce Shanea Blacka jde zase cestou buddy komedie a vytváří spíš typický film Shanea Blacka než predátoří film. Zatím nejnovější příspěvek do série, Predátor: Kořist, sice vrací příběh zpět do na vegetaci štědrého prostředí, používá ale zcela jiné žánrové vzorce, pracuje jinak se vztahem hlavní postavy a titulního Predátora a zároveň nás nenechává na pochybách, že patří k původnímu filmu z roku 1987.

Děj se tentokrát odehrává v americké divočině 18. století a hlavní postavou je komančská dívka Naru, toužící svému bratru-náčelníkovi i zbytku vesnice dokázat, že i ona může být schopnou lovkyní. Na její rituální cestě prvního lovu jej však nečeká jen divá zvěř nebo francouzští lovci kožešin, ale také jistý mimozemský lovec, jenž si přiletěl změřit síly s místní faunou.

Zdroj: IMDB

Už motiv rituálního lovu vytváří určitou paralelu mezi Naru a Predátorem. U něho je v původní kontinuitě ustaveno, že lov je nějakým způsobem důležitou součástí jeho kultury podobně jako v případě Naru. Konkrétnější paralely film vykresluje při jejich ustavujících scénách. Obě postavy vidíme poprvé lovit. Obě se samostatně postaví divoké šelmě a oba se během filmu vyvíjejí. Naru není zkušená lovkyně, ale umí se poučit ze svých chyb a všímá si detailů, které umí takticky využít. Predátor je schopný a efektivní zabiják, ale ocitl se v pro něj neznámém prostředí, v němž se teprve učí orientovat. Film je postupně ukazuje v podobných situacích a částečně je nechává čelit podobným výzvám. Spíš než jako hrdinu a tajemné zlo ukazuje Kořist obě postavy jako rovnocenné protagonisty, protivníky s podobnými, leč protichůdnými cíli, kteří se musí střetnout.

Zdroj: IMDB

Přitom ale film nezbavuje Predátora jeho tajemnosti, neproniknutelnosti a úlohy veskrze záporné figury. Je to stále ten mlčenlivý zabiják, vraždící ze sportu a brutálním způsobem, navíc jej značnou část filmu neuvidíme bez maskování, podobně jako v prvním filmu. Kořist pouze mění vzorec survival hororu s neuchopitelnou stvůrou za vzorec dobrodružného westernu o střetu dvou individualit. Jak je přitom výrazná individualita Predátora, je stejně výrazná a zapamatovatelná individualita hlavní hrdinky Naru. Té na začátku chybí zkušenost, během filmu se ale rychle učí a využívá nabyté zkušenosti ve svůj prospěch. Vyprávění ji provede několika body, nad nimiž nemá kontrolu.

V poslední třetině se většina těchto bodů vrátí, tentokrát plně pod hrdinčinou kontrolou. Film tak uvádí motivy, které vrací do hry v jiném kontextu, a využívá je, aby se jejich prostřednictvím mohla hrdinka vyvíjet. Naru je díky tomu postavou, která roste s každou další překážkou a dospívá z nezkušené lovkyně ve zkušenou drsňačku. Její vývoj je řízený její schopností poznávat prostředí filmu a využít ho stejně dobře, jako ho využívá Predátor. Znalost prostředí, povědomí o tom, jak vypadá terén a jak působí jednotlivé byliny, je pro souboj s mimozemskou příšerou klíčové.

Zdroj: IMBD

Okolní prostředí je hojně využívaným kompozičním prvkem samo o sobě, podobně jako tomu bylo v prvním Predátorovi. Zatímco titulní padouch ho využívá jako úkryt a spoléhá na vlastní zbraně, hlavní hrdinka se učí využívat jej jako zbraň, podobně jako Dutch. Predátor: Kořist se do jisté míry přibližuje poetice prvního filmu, jinou prací s perspektivou postav ale vyměňuje horor za western a víc než dusným hororem je dobrodružným příběhem o osobním růstu skrze překonávání nebezpečí. A také jedním z nejlepších predátořích filmů série.

Filip Šula

Práce filmového nerda nikdy nekončí. Bohudík.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Solve : *
16 − 15 =