Umbrella Academy 3 : Hotel zapomnění
Bizarní rodinný tým superhrdinů, kde každý řeší své problémy, vystřelil nový seriál od Netflixu asi trochu dál na popularitě. Přesto tyhle komiksy podle mě nejsou pro každého. Alternativní přístup Gerrarda Waye nemusí sednout každému.
Hotel zapomnění třeba ve zběsilosti svého tempa tlačí tolik na pilu, že je opravdu těžké usledovat, co se na stránkách děje. Spousta akce se odehraje v tak málo okýnkách, že by z některých segmentů mohli být stripy. A Way s Báem to do vás dále budou střílet s kadencí kulometu Kalašnikov. Gabriel Bá to i v závěru nad některými svými návrhy přiznává, že do UA ládují tolik nápadů, že některé zajímavé postavy se jen mihnou často jen na pozadí.
Člověk se sám sebe ptá, jestli zamotané vyprávění nutící čtenáře šponovat mozkové závity na maximum balancuje na té hraně geniality, nebo už jde o překročení hranice a o čisté pozérství? Můj subjektivní názor balancuje někde na pomezí. Těžko lze Umbrella Academy upřít invenci, snaha o diferenciaci jde za hranu na úkor zážitku.
Nejlepší je totiž podle mě přečíst všechny tři díly hezky pospolu. Pak jde jistě o přehlednější a působivější zážitek, ale pustit se do Hotelu zapomnění třeba rok po Dallasu stránku za stránkou vyvolává spoustu otázek, člověk se několikrát ptá sám sebe, „co se to sakra děje“ a opakovaně se vrací o něco zpět, aby si srovnal, co se děje. Takže za sebe určitě nebudu skákat radostí, že nám Gerrard Way nedá nic zadarmo, Umbrella Academy je jako čtenářská zkušenost prostě něco složitého, tentokrát snad ještě víc než v předchozích dílech.
Přesto označit to za slabinu a negativní stránku by bylo krátkozraké. Svět, který se před námi na stránkách otevírá, je zábavný, barevný, zajímavý. Jen pro ilustraci ústřední Hotel zapomnění je mimodimenziální vězení pro nejhorší zločince, které vynalezl otec Umbrella Academy Reginald Hargreeves a samozřejmě těmto kriminálníkům se podaří utéct a kdo jiný by je měl zastavit než UA?
A když jsme u samotného týmu, tak postavy samy o sobě považuji za to nejlepší na celém komiksu. Jejich schopnosti, charaktery, ale i osobní problémy, které si snaží všichni průběžně řešit, dělají z téhle sebranky sice trochu degenerované, ale pořád zatracené sympaťáky. Nejvýraznější je tentokrát pro mě Klaus, který se stále trápí se svými závislostmi. Jeho linka je taková jednoduchá, přehledná, což ho pro mě posunulo tentokrát výše než ostatní.
Závěrem, stejně jako jsem to udělal jistě u předchozích dílů, musím pochválit kresbu Gabriela Bá. Ten chlap to má jednoduše v ruce a jak prostředí, tak postavy v jeho podání náramně ožívají. Vizuální styl UA mi skutečně sedí a když už se tedy musím v ději vracet dozadu, tak aspoň že oči si mohou najít nějaké detaily, které přehlédly.
Hotel zapomnění jinak asi nevybočuje ze standardu, který Umbrella Academy ustanovila. Má to svůj styl, který skutečně balancuje na hraně avantgardy, netradičního komiksu a pozérství, a který asi nesedne každému. Ale kdo se s ním seznámil dříve, nebude zaskočen, a pokud se vám líbili předchozí díly, užijete si i tento.
Za recenzní výtisk děkujeme Vydavatelství Crew.
- Vydavatelství: Crew
- Počet stránek: 200
- Vazba: brožovaná
- Rozměr: 175 x 263 mm
- Jazyk: český
- Překlad: Ľudovít Plata
- Rok vydání: 2019
Souhrn
Trochu složitější čtenářský zážitek, kdy se člověk musí ptát sám sebe, je Way takový génius, nebo jen pozér, který se snaží systematicky vybočovat? Ale když si člověk uvědomí, že tuhle rodinku vlastně už má rád, tak pochopí, že ať to Way myslel jakkoliv, de facto uspěl. Přesto se neposadím na zadek z toho, že jsem se musel pekelně soustředit, abych Hotel zapomnění vstřebal, tak nějak pochopil a až trochu samoúčelná složitost nedělá z ničeho perfektní dílo. Naopak, kdyby někde Way ubral a šel k čtenářovi trochu víc přímočaře, tak by u mě stoupnul.
